Český statistický úřad v úterý zveřejnil data za dynamiku mezd ve 4. čtvrtletí a celém uplynulém roce 2023. Za mě byla z tohoto statistického reportu klíčová zpráva, že na konci roku 2023 byly reálné inflačně očištěné mzdy v české ekonomice přibližně na úrovni z roku 2017 s tím, že po 9% poklesu v roce 2022 následoval v loňském roce další pokles 3 %. Nemůže se pak vůbec divit výrazné chudokrevnosti dynamiky českého HDP, neboť spotřebitelské výdaje českých domácností přispívají k celému HDP přibližně polovinou.
V úterý byl zveřejněn klíčový konjunkturální indikátor světové ekonomiky,
globální kompozitní index nákupních manažerů PMI, a to za měsíc únor. Globální makroekonomická dynamika v průběhu únoru dále zrychlila a dostala se na 8-měsíční maximum s tím, že index vzrostl z lednové hodnoty 51,8 bodů na 52,1 bodů, a dostal se tak ještě výše do pásma expanze nad 50-bodovou linií. Zdá se tedy, že tzv. tvrdé přistání světové ekonomiky (hard landing) je v tuto chvíli velice málo pravděpodobné. Ke zlepšení přitom došlo jak v průmyslovém sektoru, tak i sektoru služeb. Sub-index PMI pro průmyslový sektor se konečně dostal mírně nad 50-bodovou linii, když vzrostl z 50,0 bodů na 50,3 bodů. Sub-index pro sektor služeb pak dále mírně vzrostl z 52,3 bodů na 52,4 bodů.
Pokud se podíváme na indexy PMI v rámci jednotlivých klíčových ekonomik, tak s výjimkou Evropy jsou všechny klíčové ekonomické regiony ve větší či menší fázi expanze. Evropské indexy PMI – eurozóna, Německo či Česko – jsou bohužel již mnoho měsíců poměrně hluboko v pásmu kontrakce pod 50-bodovou linií, a toto platí především pro evropský průmyslový sektor, který je v tuto chvíli v poměrně těžké krizi. Velice negativně se na něm podepisují extrémně drahá politika zelené tranzice (Green deal) a v mezinárodním srovnání proti Americe a Asii stále silně nadprůměrné a zcela nekonkurenceschopné ceny energií. Přitom se v poslední době již množí
zprávy, že např. Německo se již v tuto chvíli postupně deindustrializuje s tím, že mnoho německých průmyslových podniků nyní zavírá své provozy na německém území. Stojí v tomto ohledu také za zmínku, že aktuální úroveň německé průmyslové produkce je velice výrazných 15 % pod historickým maximem z roku 2017 a zároveň na úrovni z roku 2010!
Analytici Bank of America zveřejnili naprosto klíčový graf, který znázorňuje regresní analýzu výkonnosti hlavního amerického akciového indexu S&P 500 přes startovací valuační poměr P/E. Analýza ukázala, že startovací valuace P/E vysvětluje 83 % zhodnocení v následujících 10 let, konkrétně anualizovanou výkonnost neboli průměrnou roční výkonnost. Toto je přitom klíčová informace pro všechny akciové investory s dlouhým investičním horizontem. Jinak řečeno, sledování a analýza akciových valuací by měla být nedílnou součást každodenní práce každého akciového investora. Pokud jde o aktuální výhled na očekávané zhodnocení amerických akcií v následujících 10 letech, regresní model analytiků Bank of America predikuje, že při současném P/E indexu S&P 500 na úrovni 25x by měli investoři očekávat pouze nepatrně kladné celkové zhodnocení.
Podobný obrázek ohledně očekávané výkonnosti indexu S&P 500 v následujících letech nám dává také následující graf, který znázorňuje silný dlouhodobý vztah mezi úrovní tohoto indexu a korporátními zisky (earnings per share – EPS). Na grafu jasně vidíme, že klíčovým faktorem za dlouhodobým růstem akciového indexu je právě dlouhodobý růst korporátních zisků. Nicméně je nyní také jasně patrné, že úroveň indexu je velice výrazně nad dlouhodobým trendem korporátních zisků. Jinak řečeno se zdá, že index S&P 500, resp. jeho výkonnost výrazně předběhla dynamiku korporátních zisků. S tím pak souvisí skutečnost, že základní valuační poměr P/E, který vznikne právě jako podíl indexu a korporátních zisků v jeho rámci, je nyní velmi výrazně nad dlouhodobým mediánem, když jeho aktuální hodnota aktuálně činí velmi silně přestřelených 25x. Valuace by se proto měly v následujícím období graduálně normalizovat, resp. poklesnout, což by mělo k celkové výkonnosti indexu S&P 500 přispívat výrazně negativně.
Další graf z dílny americké investiční banky Goldman Sachs ukazuje poměr tržní kapitalizace nejhodnotnější americké společnosti a tržní kapitalizace takové americké společnosti, která byla v daném okamžiku na 75. pátém percentilu. Aktuální hodnota na úrovni přibližně 750-násobku ukazuje, že tržní koncentrace je nyní na americkém akciovém trhu skutečně extrémní a dle dat na grafu dokonce nejvyšší v historii. To zároveň pravděpodobně také aktuálně indikuje nezanedbatelné riziko větší akciové korekce, podobně jako například v roce 2000.
Často se můžete dočíst, že americké technologické společnosti v rámci indexu NASDAQ jsou velice silně růstové akcie (growth stocks), protože jim exponenciálně rostou korporátní fundamenty jako tržby a zisky, a právě proto by měly být aktuální extrémní valuace celého indexu NASDAQ – P/E 42x a P/S 4,2x – ospravedlnitelné a vůbec ne přemrštěné. Ovšem následující graf jednoznačně ukazuje, že v tuto chvíli americké technologické společnosti ani v nejmenším silnou růstovou story nepřipomínají. Navíc aktuální analytický konsenzus agentury Bloomberg na růst tržeb v následujících 12 měsících činí „pouhých“ 6 %. Proto podle mě tento akciový sektor nyní spíše připomíná bublinu, která byla vytvořena humbukem (hype) okolo překotného rozvoje umělé inteligence (AI), a která musí dříve či později splasknout, a to právě normalizací neboli deratingem průměrných valuací. Samozřejmě ovšem také platí, že několik málo společností se v následujících letech na AI trendu pravděpodobně sveze, nicméně rozhodně ne většina akcií z tohoto technologického indexu. Z tohoto důvodu mi proto přijde průměrné P/E 42x a průměrné P/S 4,2x společností z indexu NASDAQ naprosto přemrštěné.
Následující graf ukazuje zásadní důležitost dividend pro každého akciového investora. Graf znázorňuje kumulativní výkonnost nejširšího globálního akciového indexu MSCI All Country World od roku 1998 a to ve dvou variantách. Zaprvé tzv. cenový index bez dividend a zadruhé tzv. total return index se započítáním reinvestovaných dividend. Od roku 1999 činí průměrný dividendový výnos na tomto globálním akciovém indexu 1,9 %. Někdo by si mohl říct, že to není vůbec zásadní, nicméně právě opak je pravdou! V průběhu času vliv dividend masivním způsobem narůstá s tím, že celková kumulativní výkonnost cenového indexu činí 166 %, zatímco celková výkonnost total return indexu s dividendami činí 321 %, což je prakticky dvojnásobek! V dlouhém časovém horizontu proto platí, že by měla být orientace na vysoké dividendy jedním z klíčových faktorů akciového investování.
Následující graf názorně ukazuje, že ponechání většiny finančních úspor na bankovním účtu či doma „pod polštářem“ není ani zdaleka tou optimální investiční strategií. Kvůli kontinuální inflaci, vyšší či nižší, reálná kupní síla nominální peněžní jednotky v čase neustále klesá. V případě české koruny došlo od roku 1995 na základě dat Českého statistického úřadu k poklesu reálné kupní síly o masivních 66 %! Jinak řečeno, reálná kupní síla české koruny za uplynulých 29 let poklesla na 34 % původní úrovně z roku 1995. Je proto naprosto zjevné, že každý člověk, resp. investor s dlouhým investičním horizontem, by měl většinu svých finančních úspor zainvestovat do takových aktiv, které minimálně zaručí, že v horizontu několika následujících dekád jeho finanční úspory výrazně neztratí na reálné inflačně očištěné hodnotě.
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, dařilo se akciím i dluhopisům. Nejširší globální akciový index MSCI All Country World připsal zisk 0,6 % a nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Global-Aggregate připsal zisk 1,4 %.
Co nás čeká tento týden?
- V úterý se dozvíme data o českých maloobchodních tržbách za leden a únorové inflaci v USA.
- Ve čtvrtek se dozvíme data o únorových maloobchodních tržbách v USA.
- V pátek se dozvíme data o české průmyslové produkci za leden.
Michal Stupavský
Investiční stratég