Na webovém portálu The Market NZZ bylo zveřejněno obsáhlé interview s věhlasným ekonomem Williamem Whitem s podtitulem „America Is Turning Against the Very System It Has Built“, v jehož rámci se tento bývalý hlavní ekonom Banky pro mezinárodní platby (BIS – Bank for International Settlements) vyjádřil ke klíčovým aktuálním globálním makro tématům. (odkaz)
Robin Brooks shrnul dosavadní vývoj na globálních finančních trzích od začátku letošního roku do konce února v článku na svém blogu na platformě Substack s podtitulem „Investment themes so far in 2026: With a few notable exceptions, 2026 is looking like 2025 on steroids“. (odkaz)
Louis-Vincent Gave zveřejnil vynikající analýzu aktuálního vývoje na trhu se softwarovými akciemi s podtitulem „Software Stocks Get Hit With The Asbestos Stick“. (odkaz)
Odborný pojem týdne – Korporátní dluhopis (corporate bond)
Korporátní dluhopis je dluhový cenný papír, kterým si podnik půjčuje peníze od investorů. Firma jako emitent vydá dluhopis s určitou nominální hodnotou, kupónovou sazbou a datem splatnosti. Investor dluhopis koupí, poskytne firmě kapitál a na oplátku má nárok na pravidelné úrokové platby (kupóny) a na splacení nominální hodnoty při splatnosti. Z ekonomického hlediska jde o standardizovanou formu úvěru, která je obchodovatelná na kapitálovém trhu, takže investor může dluhopis před splatností prodat jinému investorovi.
V kapitálové struktuře podniku představují korporátní dluhopisy cizí zdroje (dluh), tedy závazek firmy vůči věřitelům. V rozvaze stojí vedle bankovních úvěrů, zatímco akcie představují vlastní kapitál. Dluh má oproti vlastnímu kapitálu přednostní postavení: věřitelé mají nárok na úroky bez ohledu na to, zda firma vytvoří zisk, a v případě úpadku jsou uspokojováni dříve než akcionáři. Akcionáři nesou vyšší riziko, protože mají nárok pouze na zbytkový reziduální zisk po zaplacení všech nákladů a závazků, ale zároveň mají potenciál neomezené participace na růstu hodnoty firmy. Dluhopisy tedy obecně nabízejí nižší výnos než akcie, avšak s nižší mírou rizika a bez hlasovacích práv. Pro firmu znamená dluhové financování zachování kontroly (nedochází k ředění podílů), zatímco emisí akcií se vlastnická struktura mění.
Hlavní rozdíl mezi korporátním dluhopisem a bankovním úvěrem spočívá v tom, kdo kapitál poskytuje a jak je financování strukturováno. U bankovního úvěru je věřitelem zpravidla jedna banka (nebo úzký syndikát bank), podmínky jsou vyjednány individuálně a úvěr se obvykle neobchoduje na sekundárním trhu. Naproti tomu dluhopis je rozdělen na mnoho menších jednotek a je prodáván širokému okruhu investorů. Jeho podmínky jsou standardizované a dluhopis může být obchodován mezi investory. Klíčovou výhodou korporátního dluhopisu oproti typickému bankovnímu úvěru je skutečnost, že se standardně neamortizuje. Většina korporátních dluhopisů má tzv. bullet maturitu, což znamená, že jistina (nominální hodnota) je splacena jednorázově až při splatnosti, zatímco během života dluhopisu emitent platí pouze úroky. Oproti tomu bankovní úvěry bývají většinou amortizované, tedy splácené postupně formou pravidelných splátek jistiny i úroku. Z pohledu emitenta je proto dluhopis výhodnější z hlediska průběžného cash flow, protože nezatěžuje firmu průběžnými splátkami jistiny a umožňuje lépe plánovat likviditu. Naopak nevýhodou korporátního dluhopisu jsou vyšší transakční náklady, náročnější příprava emise, regulatorní požadavky a potřeba vyšší transparentnosti vůči trhu.
Důležitým pojmem u korporátních dluhopisů je kreditní marže neboli kreditní spread. Jde o rozdíl mezi výnosem do doby splatnosti korporátního dluhopisu a výnosem do doby splatnosti bezrizikového dluhopisu se srovnatelnou splatností (typicky vládního dluhopisu). Tento rozdíl odráží riziko, že emitent nesplní své závazky (kreditní riziko), a také likviditu či další specifické faktory. Čím vyšší je vnímané riziko firmy, tím vyšší spread investoři požadují. Výnos do doby splatnosti (YTM – Yield to Maturity) korporátního dluhopisu lze zjednodušeně chápat jako součet bezrizikové sazby a kreditní marže. Pokud se zhorší finanční situace firmy, kreditní spread se rozšíří a tržní cena dluhopisu klesne, aby jeho výnos do splatnosti vzrostl na úroveň odpovídající vyššímu riziku. Kreditní marže je tak klíčovým ukazatelem toho, jak trh oceňuje rizikovost konkrétního emitenta.
Shrnutí vývoje na globálních finančních trzích v minulém týdnu
V průběhu minulého týdne největší zisky připsaly drahé kovy: stříbro +12,6 %, platina +9,1 % a zlato +3,3 %. Na druhou stranu se nedařilo americké Úžasné sedmičce, jejíž index odepsal 1,8 %.
Průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti poklesl o šest bazických bodů na 3,38 % s tím, že výrazně poklesly především výnosy do doby splatnosti amerických vládních dluhopisů. Na druhou stranu se rozšířily kreditní marže korporátních dluhopisů s tím, že průměrná globální kreditní marže na korporátních high-yieldech vzrostla o 18 bazických bodů na 3,08 %.
Shrnutí vývoje na globálních finančních trzích od začátku roku ke konci února
Od začátku letošního roku největší zisky zatím připisují stříbro (+31,3 %), zlato (+20,9 %) a akcie v Latinské Americe (+19,7 %). Na druhou stranu zatím největší ztráty připisuje americká Úžasná sedmička (-6,8 %).
Co se týče vývoje na dluhopisových trzích od začátku letošního roku, průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti zatím poklesl o 14 bazických bodů na 3,38 %.
Citát týdne
Valuations are the best predictor of long-term returns. – Robert Shiller
Michal Stupavský
Investiční stratég