Český statistický úřad v úterý zveřejnil první odhad růstu HDP za první čtvrtletí. Po mezičtvrtletním růstu o 0,4 % ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku nepatrně zrychlila, když HDP vzrostlo o 0,5 %. Zároveň byl touto hodnotou o desetinu procenta překonán konsenzuální odhad analytiků, který počítal s růstem o 0,4 %. Český statistický úřad tradičně komentoval první odhad jenom velice stručně s tím, že mezičtvrtletní růst HDP byl pozitivně ovlivněn rostoucí domácí poptávkou, zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu, tedy investicemi. Naopak negativní vliv měla zahraniční poptávka, což se dalo čekat, neboť zejména německá ekonomika je nyní v poměrně výrazném útlumu.
Přes mírný růst české ekonomiky v posledních dvou čtvrtletích je třeba nicméně dodat, že se stále úroveň českého HDP nachází pod předpandemickou úrovní z konce roku 2019, což zároveň s přehledem znamená nejhorší výkonnost ze všech zemí Evropské unie. Konkrétně bylo české HDP v letošním prvním čtvrtletí 0,5 % pod úrovní ze čtvrtého čtvrtletí 2019.
Ve středu proběhlo
zasedání americké centrální banky Fed. Americká měnová autorita ponechala v souladu s očekáváním analytiků základní úrokovou sazbu fed funds rate na úrovni 5,50 %. Fed přiznal, že inflace zůstává zvýšená a že v posledních měsících nedošlo ke zlepšení, tedy k poklesu inflace ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Fed zároveň oznámil, že od června výrazně zmírní program kvantitativního utahování (quantitative tightening – QT) s tím, dosavadní měsíční tempo poklesu držených amerických vládních dluhopisů (US Treasuries) v rozvaze Fedu poklesne z 60 na 25 miliard dolarů. Finanční trhy nyní prostřednictvím derivátových kontraktů fed funds futures zaceňují první snížení sazeb Fedu o čtvrt procentního bodu na listopadovém zasedání.
Zdroj: Bloomberg
Ve čtvrtek byl zveřejněn
český index nákupních manažerů PMI v průmyslu za duben. Report investory příliš nepotěšil, neboť index poklesl z březnové úrovně 46,2 bodů na 44,7 bodů. Český index PMI se tak již od června 2022 nachází poměrně hluboko pod klíčovou 50-bodovou linií, která odděluje expanzi od kontrakce českého průmyslového sektoru, a je tak evidentní, že se český průmyslový sektor i nadále nachází v poměrně hluboké krizi. Přitom detaily dubnového PMI reportu byly poměrně výrazně negativní. Zaprvé, objem průmyslové výroby pokračoval v poklesu. Zadruhé, pokračoval pokles objemu nových průmyslových zakázek, a to jak z domácí české ekonomiky, tak i ze zahraničí. Zatřetí, pokračoval pokles objemu nedokončených zakázek (order backlogs). Začtvrté, pokračoval pokles počtu zaměstnanců v českých průmyslových firmách. Zapáté, pokračovalo zhoršování očekávání českých průmyslových firem ohledně budoucí výroby. A konečně zašesté, české průmyslové firmy jsou čím dál více tržními podmínkami nuceny přistupovat k iniciativám na snižování nákladů (cost-cutting initiatives). Dubnový PMI report tak ve výsledku jednoznačně indikuje, že český průmyslový sektor v tuto chvíli ani zdaleka ještě nemůže vidět světlo na konci tunelu.
Ve čtvrtek také proběhlo zasedání České národní banky. Česká měnová autorita v souladu s konsenzuálním odhadem analytiků snížila základní úrokovou sazbu, dvoutýdenní reposazbu, o půl procentního bodu z 5,75 % na 5,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. Přitom šlo o čtvrté snížení úrokových sazeb v řadě a třetí snížení úrokových sazeb v řadě o půl procentního bodu. Podle prohlášení ale bankovní rada nadále spatřuje na výhledu mírně proinflační rizika. Bankovní rada proto považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a k dalšímu snižování sazeb přistupovat velmi opatrně. ČNB se zároveň poměrně explicitně vyjádřila v tom smyslu, že nastavení českých základních úrokových sazeb bude v následujícím období také ovlivněno vývojem nastavení měnových politik klíčových centrálních bank, tedy Fedu a ECB. Doprovodnou prezentaci ČNB si můžete prostudovat na tomto odkazu.
ČNB také zveřejnila novou makroekonomickou prognózu. Ta předpokládá, že ČNB bude se snižováním základních úrokových sazeb pokračovat i na následujících zasedáních. Oproti minulé zimní prognóze z února se nicméně trajektorie úrokových sazeb poměrně výrazně zvýšila, což odpovídá i dřívější komunikaci bankovní rady. Nová prognóza tak očekává, že snižování dvoutýdenní reposazby bude od tohoto okamžiku pozvolnější, pravděpodobně po čtvrt procentním bodu. Na konci letošního roku by se tak dvoutýdenní reposazba mohla pohybovat přibližně kolem 4 %.
Nová prognóza zároveň oproti minulé únorové prognóze očekává mírně nižší inflaci s tím, že ČNB nyní očekává průměrnou míru inflace v letošním roce na úrovni 2,3 %. V únorové prognóze to přitom bylo 2,6 %. Nová prognóza zároveň poměrně výrazně zvýšila odhad růstu HDP za celý letošní rok z 0,6 % na 1,4 %. To by ovšem stále byl růst HDP výrazně pod strukturálním nabídkovým potenciálem české ekonomiky.
Zdroj: ČNB
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve čtvrtek zveřejnila novou prognózu světové ekonomiky. Světová ekonomika by měla letos vzrůst o 3,1 % a v roce 2025 o 3,2 %. Přitom klíčovým motorem růstu světové ekonomiky bude i nadále region rozvíjející se Asie s tím, že Indie by měla letos vzrůst o 6,6 %, Indonésie o 5,1 % a Čína o 4,9 %. Na druhou stranu náš klíčový obchodní partner, Německo, by měl letos přidat pouhá 0,2 %, takže i nadále bude německá ekonomika výrazně flirtovat s recesí. Prezentaci si můžete prostudovat na tomto odkazu.
Pokud jde o českou ekonomiku, ta by měla letos přidat 1,1 %, což je o tři desetiny procenta horší výhled, než má ve své nové prognóze ČNB.
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, dařilo se akciím i dluhopisům. Globální akciový index MSCI All Country World připsal zisk 0,9 % s tím, že se opět nejvíce dařilo čínským akciím, jejichž index MSCI China připsal zisk 3,9 %. Čínský index od začátku roku připisuje zisk 8,7 %, a tím poměrně výrazně překonává globální index MSCI All Country World se ziskem 5,8 %. Naše sázka na čínské akcie se proto, zdá se, začíná pomalu vyplácet. Globální dluhopisový index Bloomberg Global-Aggregate připsal zisk 1,3 %, přičemž průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti poklesl o 12 bazických bodů na 3,92 %. Index českých vládních dluhopisů pak připsal zisk 1,2 %.
Michal Stupavský
Investiční stratég