V úterý byl zveřejněn český index nákupních manažerů PMI v průmyslu za prosinec. Tento veledůležitý konjunkturální průzkum kondice českého průmyslu přitom nedopadl vůbec dobře, když index poklesl z listopadové úrovně 43,2 bodů na pouhých 41,8 bodů, a signalizoval proto další zhoršení zdraví sektoru. Index se tak v průběhu celého roku 2023 nacházel hluboko pod klíčovou 50-bodovou linií, která odděluje ekonomickou expanzi od ekonomické kontrakce. V rámci prosincového reportu jsme se přitom dozvěděli, že průmyslová výroba v české ekonomice dále zrychlila svůj pokles, přičemž také došlo k dalšímu výraznému poklesu nových průmyslových zakázek, a to jak z domácí ekonomiky, tak i ze zahraničí. Výhled do následujících měsíců proto není vůbec dobrý a české průmyslové podniky tak byly nuceny dále propouštět zaměstnance, a to jak stálé, tak i agenturní, přičemž trend propuštění oproti předcházejícím měsícům navíc ještě zesílil.
Podle dat Českého statistického úřadu byly na konci 3. čtvrtletí 2023 reálné inflačně očištěné mzdy v české ekonomice přibližně na úrovni z roku 2018. Extrémně zvýšená inflace z posledních let proto znamenala velice silný negativní zářez do peněženek českých domácností. Přitom za poslední dva roky poklesly reálné mzdy o přibližně 10 %. Vzhledem k tomu, že spotřebitelské výdaje českých domácností mají přibližně 50% váhu na českém HDP, nemůžeme se vůbec divit tomu, že je nyní česká ekonomika jednou nohou v recesi s tím, že za celý uplynulý rok 2023 by mělo české HDP poklesnout o přibližně půl procenta.
To, že je nyní česká ekonomika nemocným mužem Evropy, dokládá i následující graf z dílní analytické společnosti Oxford Economics. Na grafu vidíme, že propad českých spotřebitelských výdajů za poslední čtyři roky dosahuje přibližně 8 %, což je ze všech zemí Evropské unie jednoznačně nejhorší výsledek (osa Y). To má pak za následek to, že je opět česká ekonomika jako jediná z celé Evropské unie aktuálně pod úrovní z konce roku 2019, a to dokonce velice výrazně o 2 % (osa X). Na druhou stranu, pokud jde o průměr celé Evropské unie, HDP za poslední čtyři roky naopak vzrostl o přibližně 3 %, což je oproti české ekonomice podstatně lepší výsledek.
Deficit českého státního rozpočtu za celý rok 2023 činil 289 miliard korun, což je čtvrtý nejvyšší deficit v historii. Podařilo se nicméně přibližně dodržet plán na úrovni 295 miliard korun. Zároveň byl deficit oproti roku 2022 nižší o 72 miliard korun. Celkový státní dluh na konci roku 2023 činil 3,1 bilionu korun. Pokud jde o rok 2024, schválený návrh státního rozpočtu počítá se stále silně zvýšeným deficitem na úrovni 252 miliard korun.
Klíčovým problémem českých veřejných financí je přitom tzv. strukturální deficit, jenž se v posledních letech pohybuje kolem silně zvýšené úrovně 2,5 % HDP. Strukturální deficit státního rozpočtu je přitom takový deficit, kterého by vláda dosáhla v případě růstu ekonomiky na úrovní svého strukturálního potenciálu, tedy bez cyklických výkyvů v rámci průběhu hospodářského cyklu.
Zdroj: Národní rozpočtová rada
Hlavní americký akciový index S&P 500 si v roce 2023 připsal vysoce nadstandardní zhodnocení 24 %. Výkonnost celého indexu nicméně primárně táhla tzv. skupina Magnificent 7, tedy sedm největších amerických technologických společností, jejichž index Bloomberg Magnificent 7 si připsal doslova astronomické zhodnocení 107 %! S tím pak souvisí také skutečnost, jak ukazuje následující graf, že 72 % akcií z indexu S&P 500 za výkonností tohoto indexu zaostalo. To je přitom pomyslné historické maximum. Zhodnocení amerických akcií v loňském roce tak bylo velmi výrazně koncentrováno. S tím je také spjata skutečnost, že se valuace akcií ze skupiny Magnificent 7 podle mého názoru dostaly na neudržitelně vysoké úrovně s průměrným P/E 37x, což do značné míru připomíná technologickou bubliny z přelomu tisíciletí. Případná výraznější korekce těchto akcií bych pak s sebou mohla samozřejmě stáhnout celý americký akciový trh.
Japonská centrální banka provádí od roku 2012 masivní kvantitativní uvolňování, tedy nákupy japonských vládních dluhopisů. Zatímco v roce 2012 držela na své bilanci pouze 10 % vládních dluhopisů, nyní je to již téměř 60 %! Ze všech hlavních centrálních bank je to přitom jednoznačně nejvyšší hodnota. Trh japonských vládních dluhopisů tak již do značné míry přestal existovat, protože japonská centrální banka tomuto „trhu“ zcela dominuje, a udržuje výnosy do doby splatnosti japonských vládních dluhopisů na zcela nesmyslných úrovních pod 1 %. Zároveň je velice zajímavé, že se zatím japonská centrální banka neodhodlala začít zvyšovat základní úrokové sazby, přestože se japonská inflace pohybuje již téměř dva roky nad 2% inflačním cílem.
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v prvním týdnu nového roku, vývoj nebyl zcela příznivý, neboť klesaly jak akcie, tak i dluhopisy. Nejširší globální akciový index MSCI All Country World odepsal 1,6 % a nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Global-Aggregate odepsal 1,4 %.
Michal Stupavský
Investiční stratég