Růst české ekonomiky pravděpodobně nebude ani v příštím roce žádná velká hitparáda

    • týden na finančních trzích

Evropská komise ve středu vydala novou prognózu české ekonomiky. Pro letošní rok Evropská komise počítá s poklesem české ekonomiky o 0,4 %, zatímco v příštím roce by měl být růst kladný na úrovni 1,4 %, což nicméně v žádném případě stále není žádná velká hitparáda. Průměrná míra inflace by v letošním roce měla dosáhnout 12,2 % a v příštím roce by měla průměrná inflace výrazně zpomalit na 3,2 %. Míra nezaměstnanosti by měla být relativně stabilní kolem 2,5 %.

Růst české ekonomiky pravděpodobně nebude ani v příštím roce žádná velká hitparáda Zdroj: Evropská komise
 

Houstone, máme problém! I tak by se dala nyní charakterizovat fiskální situace americké vlády. Jak totiž ukazuje následující graf, jehož autorem je Tavi Costa z americké investiční společnosti Crescat Capital, v následujících 12 měsících musí americké ministerstvo financí refinancovat více než 8 bilionu dolarů amerických vládních dluhopisů. Když k tomu navíc připočítáme plánový rozpočtový deficit v příštím roce na úrovni přibližně dvou bilionů dolarů, dostaneme se na hrubou výpůjční potřebu amerického ministerstva financí v následujícím roce na úrovni doslova astronomických 10 bilionů dolarů! A k tomu ještě musíme navíc samozřejmě připočítat kvantitativní utahování (quantitative tightening – QT) centrální banky Fed.

Kdo si toto obrovské kvantum nových amerických vládních dluhopisů (US Treasuries) ve finále koupí, je v tuto chvíli poměrně velkou neznámou. Musíme mít totiž také na paměti, že zahraniční centrální banky v rámci řízení jejich devizových rezerv, jsou již od roku 2014 čistým prodávajícím amerických vládních dluhopisů, přičemž místo nich v uplynulé dekádě nakupují primárně fyzické zlato. V tomto ohledu bychom se proto vůbec nedivili, pokud by v následujících měsících pokračoval relativně prudký růst výnosů do doby splatnosti amerických vládních dluhopisů, resp. pokles jejich tržních cen. Ve finále proto ani nemůžeme zcela vyloučit, že bude Fed v průběhu příštího roku nakonec donucen obnovit program kvantitativního uvolňování, tedy program masivních nákupů amerických vládních dluhopisů s tím, že bychom se mohli také teoreticky dočkat zavedení programu kontroly výnosové křivky (yield curve control – YCC), kterou Fed naposledy aplikoval v průběhu 2. světové války a několik let po jejím skončení.

Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, tak mezi investory panovala velice pozitivní nálada. Na měnových trzích se to odrazilo ve výrazném oslabení dolaru. Dolarový index DXY, který měří výkonnost dolaru vůči koši dalších hlavních světových měn, především euru a jenu, oslabil o 1,8 % na 103,9 bodů. Vůči euru dolar oslabil o 2,1 % na 1,092 USD/EUR. Koruna posílila vůči euru o 0,3 % na 24,45 CZK/EUR a vůči dolaru o 1,8 % na 22,55 CZK/USD.

Velmi dobře se dařilo akciím, když nejširší globální akciový index MSCI All Country World posílil o výrazných 2,9 %. Ze sledovaných indexů připsal největší zisk index akcií v Latinské Americe MSCI Latin America, který posílil o 4,5 %. Na druhou stranu nejslabší zisk zaznamenaly čínské akcie, jejichž index MSCI China posílil pouze o 1,2 %.

Nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Global-Aggregate posílil o velmi výrazných 1,9 %, přičemž průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti poklesl o 16 bazických bodů na 4,04 %. Index českých vládních dluhopisů posílil o 0,8 %.

Globální komoditní index Bloomberg Commodity posílil o 0,4 %. Cena severomořské ropy Brent poklesla o 1,0 % na 81 dolarů za barel.

Michal Stupavský
Investiční stratég

 

Upozornění k publikovaným článkům ›