Světová banka včera zveřejnila novou prognózu Světové ekonomiky (Global Economic Prospects), kterou přitom nazvala „Druhý rok silně zpomalujícího růstu“ (A Second Year of Sharply Slowing Growth).
Zatímco v minulé prognóze z loňského června Světová banka očekávala růst světové ekonomiky v letošním roce na úrovni 3,0 %, nová prognóza počítá s výrazně nižším růstem na úrovni 1,7 %, což představuje snížení o 1,3 procentního bodu. Přitom mimo globální ekonomické recese v letech 2009 (globální finanční krize) a 2020 (pandemie) by se mělo jednat o nejslabší tempo růstu světové ekonomiky od roku 1993.
Z hlavních ekonomik by na tom měla být letos nejhůře eurozóna, která by měla pouze stagnovat s nulovým růstem HDP. Na druhou stranu tahounem růstu světové ekonomiky by měla být opět rozvíjející se Asie v čele s Čínou, jejíž HDP by mělo letos přidat 4,3 %.
Zhoršená prognóza Světové banky plně odpovídá také našemu globálnímu ekonomickému výhledu, který rovněž počítá s pokračováním klesajícího růstu světové ekonomiky v průběhu letošního roku, včetně ne zcela zanedbatelné pravděpodobnosti mírné recese světové ekonomiky. Tento makroekonomický obrázek samozřejmě není vůbec příznivý pro výhled na zhodnocení rizikových aktiv v čele s akciemi a je to také jeden z primárních důvodů, proč jsme v rámci naší globální akciové alokace vůči benchmarkům neboli srovnávacím indexům poměrně výrazně podvážení. Silná malátnost světové ekonomiky, kterou bychom se zároveň nyní vůbec nebáli nazvat globální stagflací, totiž mimo jiné bude mít silně negativní dopad na dynamiku korporátních zisků, které již na konci loňského roku z celkového globálního pohledu vykazovaly silně zpomalující meziroční dynamiku s tím, že některé segmenty globálního akciového trhu dokonce již nyní vykazují mírnou kontrakci ziskovosti.
Michal Stupavský
Investiční stratég