Dluhopisy jsou pro emitenty užitečným způsobem, jak si zajistit alternativu k bankovnímu financování nebo přísun cizího kapitálu bez ředění vlastnické struktury. Pro některé emitenty je to ale už jen jediná možnost, jak na nějaké peníze vůbec dosáhnout. A v tom tkví problém, který lze odhalit jen důkladnou analýzou emitentovy osoby.
Český dluhopisový trh rozhodně netrpí nedostatečnou nabídkou – nabízí spoustu možností, jak rychle a snadno přijít o peníze. Pakliže se neorientujete v dluhopisové branži a neumíte dostatečně vyhodnotit emisní podmínky ani finanční výkazy emitenta, porozhlédněte se raději po nabídce dluhopisových podílových fondů nebo dluhopisů s ratingem. Můžete se tak vyvarovat zbytečného rozhořčení a ztráty části svých investic.
Výstražné kontrolky
Varování neznamená, že kvalitní korporátní dluhopisy neexistují. S velkou pravděpodobností to ale nebudou ty, které vám někdo neznámý nabídne inzercí v jídelním lístku, po telefonu nebo křiklavým bannerem na internetových stránkách o chalupaření.
Pamatujte, že veřejně nabízené dluhopisové emise nejsou zaručenými investicemi a není pravda, že tyto emise vždy někdo vyhodnotil a posoudil jejich kvalitu. V takovém případě by totiž disponovaly ratingem, který je ale natolik nákladný, že se vyskytuje pouze u miliardových emisí.
Česká národní banka, na kterou pochybné emise často odkazují, není žádným garantem kvality emisí ani bonity emitenta, jak by se mohlo na první pohled zdát. Schvaluje totiž pouze formální dodržení pravidel prospektu nabízeného dluhopisu.
Obzvláště obezřetní buďte u dluhopisových emisí s objemem do jednoho milionu eur. Investor by měl v každém případě udržet na uzdě svou chamtivost a nad nabídkou nadprůměrných (někdy dokonce i dvouciferných) výnosů se pozastavit.
Bezpečnější cesta
Investor se musí řádně seznámit s emisními podmínkami, historií emitenta i jeho výhledy do budoucna. Měl by také znát jeho finanční výkazy, výroční zprávy, postavení na trhu a vlastnickou strukturu. Znalost zákona o dluhopisech i zákona o podnikání na kapitálovém trhu by měla být samozřejmostí. Investor by měl také vědět, že i zajištěné dluhopisové emise mohou mít své vady a že ne každá zástava má svou kvalitu. Platí totiž, že ani sebelepší prezentace a zdánlivě dobře napsané emisní podmínky neudrží tonoucí se a předluženou společnost nad vodou.
Pokud máte pochybnosti, doporučuji oželet lákavé nadprůměrné výnosy a poptat nabídku dluhopisů u regulovaných finančních institucí, jako jsou komerční banky nebo obchodníci s cennými papíry. Ti totiž dbají na kvalitu emisí ve své distribuci. Riziko nesplacení dluhopisů pak bude daleko nižší.
Tomáš Somogyi
senior relationship manager
Článek byl uveřejněn v čísle 34 magazínu Finmag