Americká ekonomika, podobně jako celá globální ekonomika, se čím dál více blíží fázi stagflace, tedy slabému ekonomickému růstu a zároveň silně zvýšené inflaci. V pátek byla totiž v USA zveřejněna klíčová data ohledně počtu nově vytvořených pracovních míst za měsíc srpen (Nonfarm Payrolls). Zveřejněná data byla podstatně slabší, než ekonomové a analytici očekávali. Počet nově vytvořených pracovních míst totiž v srpnu činil pouze 235 tisíc, zatímco konsenzuální odhad počítal se 733 tisíci. Rostoucí křivka počtu nakažených nemocí COVID-19 si tak vybírá svou daň. Na druhou stranu je trh amerických aktiv díky pokračujícím bezprecedentním monetárním a fiskálním stimulům doslova utržený z řetězu. Například ceny amerických rezidenčních nemovitostí momentálně rostou meziročním tempem 20 %, což je dokonce o něco rychlejší tempo než před hypoteční krizí, která odstartovala v roce 2007. Nerovnováhy se tak v americké ekonomice, zdá se, čím dál více prohlubují a stagflační scénář evidentně nabírá výrazně na obrátkách. Konsenzuální odhad na růst amerického HDP v aktuálním třetím čtvrtletí totiž stále nezanedbatelně klesá.
Pokud jde o finanční trhy, tak i přes ne příliš příznivé fundamenty v celé globální ekonomice, ty pokračovaly minulý týden ve strmém růstu a hlavní akciové indexy se dostaly na nová historická maxima. Nejširší globální akciový index MSCI All Country World připsal zisk 1,3 a od začátku roku připisuje zisk již 16 %. A pokud jde o pravděpodobně nejsledovanější akciový index vůbec, americký akciový index S&P 500, ten připsal zisk 0,6 % a také on týden zakončil na novém rekordu 4535 bodů. Nadprůměrně se opět dařilo středoevropskému regionu, který je naším preferovaným regionem. Index CECEEUR totiž připsal zisk 3,3 %.
V souladu s mým již nějakou dobu zastávaným názorem musím zopakovat, že celkově zůstávají globální akciové trhy jako celek i nadále logicky předražené, neboť moje globální valuační Z-Score dosahuje hodnoty 2,0, což je stále blízko historického maxima. Průměrná globální akciová valuace se tak momentálně pohybuje přibližně 2,0 směrodatné odchylky nad historickým průměrem, a to datech od roku 1995, což je přibližně na úrovni z vrcholu akciového trhu v roce 2000. Proto se domnívám, že akciové výnosy budou v příštích několika letech spíše podprůměrné. Průměrné roční akciové zhodnocení včetně dividend v následujících pěti až sedmi letech na bázi nejširšího globálního akciového indexu MSCI All Country World pravděpodobně nepřekročí 5 %. Zároveň jsem toho názoru, že naše aktivní investiční správa by v průměru každý rok měla pomoci globální akciové složce našich investičních portfolií o několik procentních bodů výkonnost globálního akciového indexu MSCI All Country World překonat.
Mírné zisky připsaly minulý týdne také dluhopisy. Nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Barclays Global Aggregate Bond připsal zisk 0,3 %, přičemž průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti nepatrně vzrostl o 0,01 procentního bodu na úroveň 1,04 %. V reálném inflačně očištěném vyjádření zůstává průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti hluboko v záporu, aktuálně na úrovni -3,2 %. Záporné reálné inflačně-očištěné dluhopisové výnosy do doby splatnosti přitom označujeme jako finanční represi (angl. financial repression). Index výkonnosti českých vládních dluhopisů svoji hodnotu minulý týden nezměnil. Nominální výnos do doby splatnosti českého vládního dluhopisu s dlouhou 10letou splatností na konci minulého týdne činil 1,83 %. I české vládní dluhopisy jsou proto nyní spíše předražené, neboť také v jejich případě jsou reálně inflačně-očištěné výnosy do doby splatnosti poměrně výrazně v záporu.
Pokud jde o můj výhled na dluhopisy, i ty jsou stejně jako akcie momentálně drahé. Proto se domnívám, že zhodnocení dluhopisů bude v následujících pěti až sedmi letech podprůměrné ve srovnání s historickými tendencemi. Přitom platí, že ti dluhopisoví investoři, kteří budou chtít překonat inflaci, i nadále nebudou mít jinou možnost než investovat primárně do nadprůměrně rizikových dluhopisových instrumentů, konkrétně do vysoce úročených korporátních dluhopisů (high-yield).
Komodity v průběhu minulého týdne nezaznamenaly větší pohyby. Globální komoditní index S&P GSCI vzrostl o 0,5 %. Cena barelu severomořského Brentu nepatrně o 0,1 % poklesla na úroveň 73 dolarů. Zlato posílilo o 0,8 % na úroveň 1832 dolarů za trojskou unci.
Americký dolar v minulém týdnu oslabil. Dolarový index DXY, který měří výkonnost dolaru vůči koši dalších hlavních měn, oslabil o 0,7 %. Vůči euru dolar oslabil také o 0,7 % na úroveň 1,188 USD/EUR. Koruna minulý týden posilovala. Vůči dolaru posílila o 1,5 % na úroveň 21,41 CZK/USD a vůči euru posílila o 0,5 % na úroveň 25,42 CZK/EUR.
Michal Stupavský
Investiční stratég Conseq Investment Management, a.s.