V uplynulém týdnu na finančních trzích opět dařilo rizikovým aktivům v čele s akciemi. Pokračovalo období nízké volatility. Zasedání Fedu a ECB žádné překvapení nepřinesly. Optimismus byl na konci týdne podpořen silnou indikací, že první fáze obchodní dohody mezi USA a Čínou spěje k podpisu.  Globální akciové trhy posílily kolem 2 %.

• Ve středu proběhlo pravidelné zasedání americké centrální banky Fed
• Evropská centrální banka (ECB) ponechala ve čtvrtek úrokové sazby beze změny
• Turecká centrální banka ve středu snížila sazby o 2 % a překonala očekávání trhu
• V předčasných volbách zaznamenala Johnsonova konzervativní strana drtivou výhru, největší od roku 1987
• Spojené státy sníží cla na čínské zboží. Peking za to má nakoupit víc zemědělských produktů
• Minimální mzda se od ledna zvýší o 1250 korun na 14 600 korun měsíčně
• Český průmysl je na hraně recese, ale firmy se stále přetahují o lidi
• Ceny v Česku rostou nejrychleji od roku 2012. Inflace dosáhla 3,1 procenta
• Moneta podepsala smlouvu o koupi Wüstenrot v Česku
• Zemřel bývalý guvernér amerického Fedu Paul Volcker
• Akcie Saudi Aramco zahájily obchodování růstem o 10 procent. Firma tak překonala Apple a je nejhodnotnější na světě

Více informací níže.
 

	Týdenní změna	Změna od začátku roku	Hodnota na konci týdne
EUR/USD	0,6%	-3,0%	1,112
EUR/CZK	-0,1%	-0,8%	25,51
USD/CZK	-0,8%	1,6%	22,83
Globální akciové trhy (MSCI All Country World)	1,3%	21,9%
USA (S&P 500)	0,7%	26,4%	3169
Evropa (STOXX Europe 600)	1,1%	22,0%
Japonsko (Nikkei)	2,9%	20,0%
Rozvíjející se trhy (MSCI Emerging Markets)	3,6%	12,5%
Česko (PX)	0,2%	10,8%	1093
Globální dluhopisové trhy (ICE BofAML Global Government)	0,4%	5,5%
Průměrný globální dluhopisový výnos	-0,03%	-0,60%	1,43%
Výnos 10-létého amerického vládního dluhopisu	-0,01%	-0,86%	1,82%
Výnos 10-létého německého vládního dluhopisu	0,00%	-0,53%	-0,29%
Výnos 10-létého českého vládního dluhopisu	0,04%	-0,39%	1,56%
Ropa Brent	1,3%	21,2%	65,2

Zdroj: Bloomberg

ZAJÍMAVOSTI UPLYNULÉHO TÝDNE

Ve středu proběhlo pravidelné zasedání americké centrální banky Fed

Investoři se nedočkali žádného překvapení. Fed ponechal základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 1,50-1,75 %. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Pro příští období je pak pravděpodobná stabilita sazeb. Kondici americké ekonomiky Fed zhodnotil jako poměrně slušnou.

Evropská centrální banka (ECB) ponechala ve čtvrtek úrokové sazby beze změny

Evropská centrální banka na prosincovém zasedání podle očekávání ponechala měnovou politiku beze změny. Základní úroková sazba je tak aktuálně 0 %, zápůjční sazba 0,25 % a depozitní sazba -0,5 %. Ve funkci guvernérky se zasedání poprvé zúčastnila bývalá šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, která ve funkci vystřídala Maria Draghiho. Úrokové sazby podle měnové autority eurozóny na současných nebo nižších úrovních zůstanou do doby, než se inflace v měnovém bloku dostane k cíli v blízkosti 2 %. V srpnu ECB snížila depozitní sazbu o desetinu procentního bodu z -0,4 %. Od 1. listopadu také centrální banka obnovila nákupy aktiv, které ukončila loni v prosinci. Objem kvantitativního uvolňování je v současnosti 20 miliard eur měsíčně. Pokud je depozitní sazba záporná, znamená to, že komerční finanční domy musí za své peníze uložené u ECB platit. Ta se tímto způsobem snaží přimět komerční banky k poskytování většího objemu úvěrů.

Turecká centrální banka ve středu snížila sazby o 2 % a překonala očekávání trhu

Turecká centrální banka rozhodla o snížení svých sazeb. Hlavní jednotýdenní repo sazba klesla hned o 200 bazických bodů respektive 2 % na 12 %. Trh očekával pokles o 150 bodů. Snížení sazeb bylo letos již 4. v řadě. Ještě vloni v září se sazba pohybovala na úrovni 24%. Inflace v zemi se pohybuje kolem 10% oproti 25% z loňska. HDP ve 3Q rostl meziročně o 0,9 % a ukončil tak sérii tří čtvrtletních poklesů v řadě.

V předčasných volbách zaznamenala Johnsonova konzervativní strana drtivou výhru, největší od roku 1987

Boris tak má volnou ruku vyvést zemi z EU dle svých představ a snižuje se pravděpodobnost „tvrdého odchodu“. S měkkým Brexitem to vypadá na konec ledna, snad už definitivně. Na to reagovala libra posílením na letošní maxima oproti euru, dolaru i koruně. Vyjasnění situace se líbí i britským akciím, o jednotky procent posílily téměř všechny sektory, nejvíce pak banky.

Spojené státy sníží cla na čínské zboží. Peking za to má nakoupit víc zemědělských produktů

Spojené státy pozastaví plánované uvalení cla na další čínské zboží a sníží existující cla na čínský dovoz. Čína se výměnou za to zaváže, že příští rok koupí více amerických zemědělských produktů. Cílem opatření je zmírnit obchodní válku mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Spojené státy pozastaví plánované uvalení cel na čínský dovoz za téměř 160 miliard dolarů ročně. Tato cla měla původně začít platit 15. prosince. Zároveň Washington sníží existující cla na čínský dovoz až o 50 procent. Peking by se podle zdrojů měl výměnou za americké ústupky zavázat, že v příštím roce nakoupí americké zemědělské produkty za 50 miliard dolarů, což je dvojnásobek oproti roku 2017, tedy před začátkem čínsko-americké obchodní války. Akciové trhy reagovaly na tuto zprávu, stejně jako volební vítězství konzervativců v Británii, velice pozitivně.

Minimální mzda se od ledna zvýší o 1250 korun na 14 600 korun měsíčně

Minimální mzda se od ledna zvýší o 1250 korun na 14 600 korun, vláda minulé pondělí schválila příslušné nařízení. Koaliční hnutí ANO a ČSSD se na částce dohodly před dvěma týdny poté, co shodu nenašli zaměstnavatelé a odbory, výsledek tehdy zástupci vlády označili za dobrý kompromis. Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů růst o devět procent neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný. Minimální mzda se zvýšila naposledy letos v lednu. Činí 13 350 korun. Odbory pro příští rok požadovaly růst o 1650 korun, zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun.

Český průmysl je na hraně recese, ale firmy se stále přetahují o lidi

V Česku shání práci méně než dvě stě tisíc lidí, což je nejlepší výsledek od roku 1996. V listopadu nezaměstnanost stagnovala na 2,6 %. Nepřicházejí však dobré zprávy z průmyslu. Ten se v posledním sledovaném měsíci říjnu propadal a nových zakázek ubylo o 5 procent. Příštím roce je proto mírná recese české ekonomiky možná.

Ceny v Česku rostou nejrychleji od roku 2012. Inflace dosáhla 3,1 procenta

Ceny zboží a služeb v Česku se před koncem roku dostaly nad úroveň, kterou považuje Česká národní banka za optimální. Inflace v listopadu dosáhla 3,1 procenta. Vliv na to mají především ceny potravin a bydlení.    Meziroční nárůst na 3,1 procenta je zároveň nejvyšším meziročním přírůstkem od října 2012. V říjnu ceny rostly o 2,7 procenta. Navýšení je varovným signálem pro Českou národní bankou, inflace se totiž ocitá lehce nad horní hranicí tolerančního pásma. Nedá se však očekávat, že by rada ČNB zavelela k rychlému zvýšení úrokových sazeb, jež by měly inflaci zmírnit. Guvernér Jiří Rusnok nedávno zdůraznil, že směrodatný je spíš dlouhodobý trend než jednorázové výkyvy.

Moneta podepsala smlouvu o koupi Wüstenrot v Česku

Zástupci Moneta Money Bank podepsali s německým koncernem Wüstenrot & Württembergische smlouvu o koupi stavební spořitelny a hypoteční banky Wüstenrot v Česku za 180,4 milionu eur (asi 4,6 miliardy korun). Transakce má být vypořádána 1. dubna 2020. Podléhá ale ještě schválení ze strany České národní banky a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Moneta chce koupi financovat z přebytku vlastního kapitálu a volné likvidity. Banka uvedla, že transakcí získá navíc asi 350 tisíc klientů. Zatím má zhruba milion klientů. Moneta také očekává po koupi Wüstenrotu nárůst vkladů klientů o 50 miliard korun, tedy asi o 44 procent. Podíl na trhu klientských vkladů Monety stoupne podle banky ze stávajících pěti procent na osm procent a podíl na trhu hypoték z 3,2 procenta na více než šest procent. Banka také dříve uvedla, že akvizice posílí ziskovost o 15 procent ročně a navýší provozní výnosy minimálně o deset procent ročně. „Stoprocentně hodláme využít růstového potenciálu získaného díky akvizici,“ sdělil generální ředitel Monety Tomáš Spurný.

Zemřel bývalý guvernér amerického Fedu Paul Volcker

Bylo mu 92 let a proslavil se tím, že v 80. letech zavedl jako nový guvernér Fedu přísně restriktivní měnovou politiku velmi vysokých úrokových sazeb, aby skoncoval s nadměrnou inflací. Jeho boj byl úspěšný a tím se velice proslavil. Při globální finanční krizi před 10 lety stál rovněž po boku tehdejšího prezidenta Baracka Obamy jako hlavní finanční poradce pro sanaci bankovního sektoru.

Akcie Saudi Aramco zahájily obchodování růstem o 10 procent. Firma tak překonala Apple a je nejhodnotnější na světě

Akcie ropné společnosti Saudi Aramco zahájily ve středu obchodování růstem o deset procent, což je povolené maximum. Firma se tak s hodnotou asi 1,9 bilionu USD (téměř 44 bilionů korun) stala největší na světě podle tržní kapitalizace. Dlouho očekávaná primární veřejná nabídka akcií (IPO) firmy byla největší na světě.


Michal Stupavský
investiční stratég skupiny CONSEQ