Průměrná globální míra inflace, počítaná agenturou Bloomberg, dosáhla cyklického vrcholu na úrovni 10,4 % v listopadu loňského roku. Od tohoto okamžiku pak probíhal globální proces dezinflace, tedy klesající míry inflace, přičemž cyklického dna bylo dosaženo na úrovni 5,9 % na začátku srpna. Od tohoto okamžiku začala průměrná globální míra inflace opět růst a v tuto chvíli již činí 6,6 %. Je tak docela dobře možné, že jsme právě svědky počínající druhé velké globální inflační vlny. Jako hlavní globální proinflační faktory v tuto chvíli spatřuji poměrně prudce rostoucí cenu ropy, stále extrémně vysoké rozpočtové deficity v klíčových ekonomikách, a také i nadále hodně utažené trhy práce, včetně velmi solidního růstu nominálních mezd.
Letošní kumulovaný deficit českého státního rozpočtu na konci srpna činil -195 mld. korun. Pokud bychom toto číslo očistili o některé jednorázové položky, jako mimořádnou dividendu ČEZu, pak by byla úroveň deficitu na velmi podobné úrovni jako v předchozích třech letech. Z grafu je také jasně patrné, že covidový rok 2020 pro české veřejné finance představoval zásadní zlom. V předcházejících letech totiž pravidelně bylo saldo českého rozpočtu na konci srpna přibližně nulové. Situace českých veřejných financí je v tuto chvíli skutečně velice tristní a podle konsenzu Bloombergu by za celý letošní rok měl rozpočtový deficit v poměru k HDP činit stále doslova obludných 3,8 %.
Dynamika světové ekonomiky zpomaluje. Globální kompozitní index nákupních manažerů (PMI) totiž v srpnu poklesl z červencových 51,6 bodů na 50,6 bodů a dostal se tak velmi blízko 50-bodové hranice, která odděluje ekonomickou expanzi od ekonomické kontrakce. Slabost světové ekonomiky je přitom přítomna především v průmyslovém sektoru, jehož globální PMI v srpnu dosáhlo 49,0 bodů. Sektor služeb je na tom, alespoň prozatím, o něco lépe, když globální PMI ve službách v srpnu dosáhlo 51,1 bodů. Pokud bychom se na dynamiku světové ekonomiky podívali z regionálního pohledu, tak „nemocným mužem“ světové ekonomiky je v tuto chvíli jednoznačně Evropa. Kompozitní index PMI v eurozóně totiž v srpnu dosáhl 46,7 bodů a v Německu dokonce pouze 44,6 bodů. Přitom trpí, stejně jako z celkového globálního pohledu, především průmyslový sektor, když se hodnoty indexů PMI v průmyslu v eurozóně a Německu pohybují pouze kolem 40 bodů. Dále také platí, že český průmyslový sektor je na tom nyní také dosti špatně, když index PMI v srpnu dosáhl pouhých 42,9 bodů. Není se proto čemu divit, že HDP německé ekonomiky za celý letošní rok téměř s jistotou, byť jenom mírně, poklesne, a tento pokles se v tuto chvíli bohužel nedá zcela vyloučit ani v případě české ekonomiky, která je samozřejmě na německou ekonomiku velmi úzce navázána.
Pokud jde o vývoj na finančních trzích v minulém týdnu, nejširší globální akciový index MSCI All Country World připsal zisk 0,5 %, zatímco nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Barclays Global Aggregate Bond odepsal 0,3 %. Globální komoditní index Bloomberg Commodity pak připsal zisk 1,3 %.
Michal Stupavský
Investiční stratég