Hlavním tématem dnešního reportu bude zhodnocení uplynulého roku 2024. Pokud jde o globální makroekonomický vývoj, dynamika světové ekonomiky byla v průběhu celého uplynulého roku poměrně slušná s tím, že globální kompozitní index nákupních manažerů PMI dosáhl za prvních jedenáct zveřejněných měsíců loňského roku průměrné hodnoty 52,4 bodů, což je konzistentní s trendem růstu světové ekonomiky přibližně na úrovni strukturálního nabídkového potenciálu kolem 3 %. Přitom se jako v předchozích letech dařilo především regionu rozvíjející se Asie – Čína, Indie a Indonésie. Poměrně slušně na tom byla také americká ekonomika, zatímco jednoznačně nejslabším místem v globálním srovnání byla evropská ekonomika, a především její průmyslový sektor.
Pokud jde o dynamiku inflace, globální dezinflační proces v loňském roce graduálně pokračoval, byť o poznání pomalejším tempem než v roce 2023. Zatímco na konci roku 2023 činila průměrná globální míra inflace 5,5 %, na konci loňského roku jsme byli o přibližně jeden procentní bod níže na úrovni 4,4 %.
Pokračování globálního dezinflačního procesu umožnilo klíčovým centrálním bankám začít nový cyklus snižování základních úrokových sazeb. Americký Fed započal cyklus snižování základních úrokových sazeb v září a do konce roku dodal celkem tři snížení základní úrokové sazby fed funds rate, kumulativně o 100 bazických bodů (jeden procentní bod) z 5,50 na 4,50 %.
Základní úroková sazba Fedu fed funds rate
Zdroj: Bloomberg
Investoři v průměru očekávají, že klíčové centrální banky budou se snižováním základních úrokových sazeb pokračovat i v roce 2025. Já jsem osobně, co se týče amerického Fedu, o něco opatrnější, neboť americká inflace ještě zdaleka není na 2% inflačním cíli s tím, že míra inflace za listopad činila 2,7 %. A jak navíc ukazuje následující graf, inflace má poměrně silnou historickou tendenci přicházet ve vlnách, takže bych se v tomto ohledu vůbec nedivil tomu, kdyby v průběhu letošního roku ještě znovu inflace v USA nevystrčila růžky. Konec konců velice silným proinflačním faktorem zůstává masivní rozpočtový deficit americké vlády, který se nyní pohybuje na úrovni 7 % HDP.
Dolar dle dolarového indexu DXY v uplynulém roce poměrně výrazně posílil, konkrétně o 7,1 % z úrovně 101,3 bodů na úroveň 108,1 bodů. Vůči euru pak dolar posílil o 6,2 % na úroveň 1,035 USD/EUR. Koruna pak vůči euru za celý uplynulý rok oslabila o 1,9 % na úroveň 25,19 CZK/EUR.
Co se týče výkonnosti hlavních tříd investičních aktiv, tak další vysoce nadprůměrný rok zaznamenaly akcie s tím, že globální akciový index MSCI All Country World připsal zisk 15,7 %. Na druhou stranu velice slabý rok zaznamenaly dluhopisy, když globální dluhopisový index Bloomber Global-Aggregate odepsal 1,7 %. Celkově se vůbec nedařilo vládním dluhopisům s delšími splatnostmi, když například index amerických vládních dluhopisů se splatností nad 20 let za celý rok odepsal dokonce 8,0 %! České vládní dluhopisy na tom byly oproti globálnímu dluhopisovému benchmarku o poznání lépe, když jejich index připsal mírný zisk 2,5 %. Vynikající rok pak zaznamenaly korporátní dluhopisy s neinvestičním spekulativním ratingem (high-yield), když jejich globální index zaznamenal vysoce nadprůměrný zisk 9,2 %. Pokud jde o komodity, ty zažily celkově průměrný rok s tím, že globální komoditní index Bloomberg Commodity Total Return připsal za celý rok zisk 5,4 %. Cena severomořské ropy Brent za celý rok poklesla o 3,1 % na 75 dolarů za barel. Na druhou stranu vysoce nadprůměrný rok zaznamenaly drahé kovy s tím, že zlato připsalo zisk 27,5 % a stříbro připsalo zisk 21,4 %.
Pokud jde o větší detail výkonnosti globálních akciových trhů, tak jednoznačným vítězem se stala americká „Magická 7“, jejíž index připsal zisk 67 %. Na druhém a souvisejícím místě skončil americký technologický index NASDAQ se ziskem 29 % a na třetím místě index pražské burzy PX se ziskem 24 %. Na druhou stranu jednoznačným poraženým uplynulého roku se staly akcie v Latinské Americe, jejichž index MSCI Latin America propadl o velice výrazných 30 %.
Michal Stupavský
Investiční stratég