Německá ministryně práce Ursula von der Leyenová v úterý 23. srpna uvedla, že by zachraňované země měly ručit zlatými rezervami či státními podniky.
Poukázala tak na bilaterální dohodu mezi Řeckem a Finskem, která požaduje od Řeků hotovostní záruku ve výši 20 procent hodnoty úvěru. Německá kancléřka Angela Merkelová vzápětí ručení zlatými rezervami razantně odmítla, ale o podílech ve státních podnicích se nevyjádřila.
Finsko - řecká dohoda, nevýznamná co do objemu, získává mnohem větší důležitost, protože vytvořila precedent a hmotné záruky začalo požadovat také Rakousko, Slovinsko, Slovensko a Nizozemsko. Podmínky těchto záruk nejsou upřesněné, ale hovořilo se i o ručení řeckými ostrovy.
Tyto záruky jsou vzhledem k situaci Řecka naprosto legitimní a ukazují na vzrůstající nedůvěru a ostražitost v eurozóně. Vyžadování takovýchto dohod by však v důsledku mohlo vést až k odložení další tranše finanční podpory v objemu 109 miliard EUR a vést k platební neschopnosti Řecka. Eurozóna má proto před sebou další velkou politickou zkoušku.
Radek Budka, analytik společnosti Conseq