Ministerstvo financí ukončilo příjem objednávek na pilotní emisi státních dluhopisů pro občany. Jejich celkový objem činí 21,2 miliardy korun. Původní plán přitom počítal s prodejem dluhopisů za 10 miliard korun.
V nabídce byly tři druhy dluhopisů se splatností jeden a pět let. Emise by měla pokračovat i příští rok, kdy by objednávky měly dosáhnout 40 miliard korun.
Pilotní projekt prodeje retailových státních dluhopisů Ministerstvem financí domácnostem, nadacím a neziskovým organizacím se setkal s velkým zájmem. Výsledkem bylo předčasné ukončení upisovacího období (po týdnu) a zdvojnásobení původně plánovaného objemu (z deseti na cca dvacet miliard Kč). Strukturu poptávky MF nezveřejnilo, předpokládá se ale, že největší poptávka byla po diskontních jednoletých dluhopisech, nesoucích výnos 2 %. Dvě pětileté varianty (kupónová a reinvestiční) nabídly při postupně se zvyšujícím ročním úročení výnos do splatnosti ve výši 3,1 %.
Úrokové náklady pro stát jsou při zmíněných úrovních zhruba o jeden procentní bod vyšší, než by si MF mohlo v současné době půjčit na obligačním trhu od institucionálních investorů. To přitom není zanedbatelný rozdíl. Ve zmíněném upsaném objemu 20 mld a odhadované struktuře 3 : 1 ve prospěch jednoleté varianty to představuje úrokové vícenáklady v řádu stovek milionů korun. Nicméně klíčovým záměrem tohoto projektu je více diverzifikovat okruh věřitelů, od kterých si stát může půjčovat, přičemž MF předpokládá mnohem větší stabilitu poptávky domácností než institucionálních investorů po vládních dluhopisech ve středním až dlouhém období. Jinými slovy, očekává se, že v případě nepříznivého vývoje na trhu (růst požadovaných výnosů vlivem např. růstu inflace, sazeb ČNB, globálních úrokových sazeb či zhoršení bonity českého státu) budou domácnosti ochotny kupovat další dluhopisy za nižší požadovaný výnos než institucionální investoři.
Z pohledu drobného investora jsou nabídnuté obligace na základě výše zmíněného nadvýnosu jistě poměrně atraktivní konzervativní investicí. Jejich atraktivitu navíc zvyšuje skutečnost, že výnosy jsou fakticky zdaněny nulovou sazbou daně. Určitou nevýhodou je omezená likvidita těchto instrumentů – pětileté dluhopisy lze prodat nejdříve po roce držby a poté vždy jednou za čtvrtletí, přičemž v důsledku výrazně stoupajícího ročního kuponu v průběhu existence dluhopisů (z 0,85 % až na 6 % v posledním roce) je samozřejmě předčasný odkup nevýhodný a výrazně snižuje průměrný roční výnos.
Podpořeno silným zájmem drobných investorů v pilotním úpisu, chce Ministerstvo financí příští rok takto zafinancovat až 20 % výpůjčních potřeb státu (cca 200 mld. Kč), tedy zhruba kolem 40 miliard. Výnosová křivka českých státních dluhopisů se mezitím může posunout mírně vzhůru, otázkou však zůstává, jestli taktéž vzrostou i nabízené výnosy ze strany MF v rámci nových tranží, nebo či dojde ke sblížení s tržními výnosovými úrovněmi.
Ondřej Matuška, senior portfolio manažer společnosti Conseq