Ve skladbě věřitelů českého státu nastaly v minulém roce znatelné změny. Na jedné straně výrazně vzrostla držba státních dluhopisů nerezidenty - ke konci roku 2015 meziročně o skoro 100 mld. Kč a jejich podíl na celkové držbě dluhopisů se za rok zvýšil o 6 p. b. (z 12,3 % na 18,3 %).
Naproti tomu výrazně poklesla držba těchto instrumentů českými měnovými a finančními institucemi. Jinými slovy, ačkoli je tato skupina stále suverénně největším držitelem vládního dluhu (60 %), místním bankám, fondům, pojišťovnám české vládní dluhopisy v minulém roce příliš „nechutnaly“. Proč?
Do hlav investorů nevidíme, takže s jistotou říct nelze, domnívám se však, že je to alespoň částečně výsledek spontánně vzniklé a konkludentně uzavřené dohody mezi zahraničními spekulanty na straně jedné a Ministerstva financí na straně druhé. První skupina v minulém roce (po roce a půl od první intervence ČNB) sázkou na to, že ČNB brzy opustí kurzový závazek, dotlačila korunu k hranici 27 korun/euro. Ač se u ČNB dle nás přepočítala (práh bolesti je u ČNB vyšší než např. u SNB), na tom, že při absenci možnosti ukládat získané koruny u ČNB byli nuceni jít do dluhopisů, to nic nemění. A to, pochopitelně hlavně do dluhopisů kratších.
To plně vyhovuje Ministerstvu financí, které hledá každou cestu, jak přesvědčit veřejnost a trhy, že je řádným hospodářem, a že snižuje dluh/deficit. Kromě vyčerpání rezervy vzniklé za předchozích vlád, snížení likviditní rezervy vzniklé po centralizaci příjmů na účtech státní pokladny a orwellovských nápadů s EET tak ještě při konstrukci fiskální Potěmkinovy vesnice emituje disproporčně více na kratším konci křivky, kde jsou výnosy nízké/negativní. Průměrná, objemem vydaných dluhopisů vážená doba do splatnosti u dluhopisů emitovaných v roce 2015 byla 6 let, což bylo o skoro 35 % méně než v roce 2014… Letos je to zatím 5,8 roku a dle emisního kalendáře se to v únoru moc nezmění.
Co je na tom špatného? Tato „smlouva“ s nerezidenty dělá český trh náchylnějším na výkyvy v externím prostředí. Nerezidenti jsou totiž z definice více přelétaví než domácí investoři, což se MF ČR jednou může vymstít. MF ČR by nyní mělo využít nízkých sazeb a získat financování na co nejdelší dobu - zvláštní doba, ve které si můžete půjčit na 15 let za procento, se nemusí a nebude opakovat. A Českou republiku to může ve finále stát negativní sazby: ČNB se totiž dívá s nelibostí na rozšiřující se úrokový diferenciál, jemuž právě emisní ofenziva MF ČR na krátkém konci dost napomáhá.
Dle mého názoru úspora pár bazických bodů a ego jednoho ministra ani za jedno z uvedeného nestojí.
Martin Lobotka,
hlavní analytik Conseq Investment Management a. s.