Agentura Federálního amerického statistického systému analyzující a shromažďující informace o energii IEA (International Energy Agency) predikovala pro nadcházející letní období průměrnou cenu ropy Brent ve výši 63 dolarů za barel, což je o 12 dolarů více, než byla cena v minulém roce. Predikce IEA se však nenaplnily. Spouštěčů, které vyvolaly tak náhlý cenový nárůst mohlo být hned několik. Jedním z nich bylo jistě v posledních dnech vypovězení mezinárodní jaderné dohody s Íránem a opětovné zavedení sankcí na obchod s ropou ze strany USA. Evropská komise se však s tímto rozhodnutím neztotožnila a rozhodla se společnosti se sídlem v EU obchodující s Íránem nadále chránit. Dle dat Evropské komise dosáhl vývoz zboží z EU do Íránu v roce 2017 hodnoty cca 11 miliard EUR. Postoj EU je tak oprávněný a ekonomicky racionální.
Írán se v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) řadí mezi třetího největšího producenta ropy. Těží nyní zhruba 3,8 milionu barelů denně, z toho 2,5 milionu vyváží. Další významnou zemí v rámci ropných zásob, ve které aktivně Spojené státy zvažují uvalení sankcí, je Venezuela. Situace ve Venezuele je aktuálně velmi kritická, dopad sankcí by tak mohl být fatální a ekonomickou krizi by jejich uvalení jen prohloubilo. Země totiž stále nedokáže dostatečně investovat do údržby natož rozvoje svého ropného průmyslu, produkce tak za poslední desetiletí klesla o třetinu.
Neočekávané zvýšení cen ropy pozitivně vnímá především ruský prezident Vladimír Putin. Cenový nárůst hraje jeho politice do karet, neboť se mu tím podaří poprvé od roku 2011 dosáhnout v Rusku rozpočtový přebytek. Vývoz ropy a zemního plynu představuje přibližně 40 procent příjmů ruského státního rozpočtu. Ruské tržby z prodeje ropy a plynu se pro letošní rok očekávají na 44,4 miliardy dolarů, což představuje nárůst z 8,5 miliardy amerických dolarů, které byly původně na letošní rok plánovány dle rozpočtového dodatku ministerstva financí.
Obecně platí, že ceny ropy rostou na základě poptávky, a ta se s nadcházející letní sezonou postupně zvyšuje. Poptávku mohou následně uspokojit jen dostatečné zásoby ropy, které ovšem dle posledních údajů OPEC ve vyspělých státech klesají. OPEC oznámil ve své pravidelné měsíční zprávě růst produkce ropy o 1,4 milionů barelů denně, což je o 250 000 barelů více, než bylo uvedeno v poslední měsíční zprávě. Výsledkem setkání Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenců, které se konalo 22. června ve Vídni, je jednoznačné zvýšení produkce ropy až o 1 mil. barelů denně, a to již od července. Původně však jen Saudská Arábie přislíbila nárůst o 1,8 mil. barelů denně a skončila pouze na 600 tis. až 800 tis. barelů denně. Rozhodnutí následně vyvolalo obavy Spojených státu, že by se Čína v případě výpadku mohla obrátit na Írán jako potenciálního dodavatele ropy. Navýšení produkce je však nejisté, neboť ne všichni členové organizace budou schopni produkci efektivně navýšit. Saudský ministr pro energetiku Khalid al-Falih následně upozornil, že svět by mohl čelit deficitu v zásobování až ve výši 1,8 mil. barelů denně, a to již ve druhé polovině roku 2018.
Tereza Honzáková,
Relationship Manager, Conseq Investment Management