V listopadu se na finanční trhy vrátila nervozita vyvolaná obavami z výrazného zpomalení světového hospodářství a oslabení finančního systému. Co výprodeje odstartovalo, jaký měla krize průběh a jaký je výhled našich portfolio manažerů na budoucí vývoj?
Odpovědi naleznete v následujícím komentáři k aktuálnímu vývoji na finančních trzích.
V průběhu měsíce oznámila řada velkých amerických i evropských bank výsledky hospodaření ve třetím čtvrtletí, které v mnoha případech byly negativně zasaženy výraznými ztrátami z přecenění aktiv, navázaných na americké substandartní hypotéky. Tyto ztráty byly v mnoha případech výrazně vyšší, než se původně očekávalo. Riziková averze se opět zvýšila díky obavám, že se schyluje k pesimistickému scénáři, který jsme popsali v našem článku ze dne 31.8.2007 (viz Medvěd to rozhodně nevzdal), to jest že banky a další finanční instituce v důsledku utrpěných ztrát výrazně zpřísní svou úvěrovou a investiční politiku jak vůči ostatním finančním institucím, tak vůči korporacím a občanům, což bude mít výrazně negativní vliv na profity firem a na růst světového hospodářství. Situaci navíc zhoršovaly rekordně vysoké ceny ropy a oslabení dolaru.
Odliv prostředků z rizikových aktiv se projevil v prudkém poklesu cen akcií a v oslabení měn rozvíjejících se trhů a dalším zvýšením kreditních prémií nestátních dluhopisů. Ceny amerických státních dluhopisů se šplhaly strmě vzhůru, takže jejich výnosy do splatnosti se dostaly nejníže za poslední dva roky. Nejsilnější výprodeje postihly akcie bank, finančních institucí a realitních společností, tedy sektory nejblíže jádru hypoteční krize. V těchto sektorech investoři prodávali jednotlivé tituly často jen z důvodu příslušnosti k sektoru a bez ohledu na situaci konkrétní společnosti (expozice řady finančních institucí na americké hypotéky je blízká nule, což platí i pro středoevropské banky). Středoevropským akciovým trhům se propad nevyhnul, na pražské burze byly nejvíce postiženy akcie Erste Bank, ECM a Orco.
V posledním listopadovém týdnu akcie část ztrát umazaly poté, co vyjádření nejvyšších představitelů amerického Fedu podpořila spekulace o dalším snížení hlavní sazby Fedu na jeho prosincovém zasedání. Otázkou je, zda tento obrat už je „definitivní,“ nebo zda budou následovat další ztráty a nová minima. Načasování obratu trendu není možné předpovědět, každopádně úrovně ocenění akciových trhů jsou nyní velmi nízké a už v sobě obsahují velkou část z případných fundamentálních problémů příslušných společností (což platí zejména pro finanční a realitní tituly).
Co si o tom myslíme? Stále to samé.
I přes současný negativní sentiment se i nadále kloníme k optimistickému scénáři popsaném v našem článku zmíněném výše.
Tento scénář (optimistický) vychází z předpokladu, že krize důvěry a zvýšená riziková averze bude na trzích, které přímo nesouvisejí s rizikovými hypotékami a spotřebitelskými úvěry v USA, pouze dočasným jevem. Trhy se po zklidnění vrátí k svému růstovému trendu.
Dovoluji si zopakovat důvody, které nás k tomuto názoru vedou:
- Světové hospodářství je daleko méně závislé na hospodářském růstu v USA, než tomu bylo v minulosti. Váha “nových tržních ekonomik” Asie (Čína, Indie, jihovýchodní Asie), Evropy (střední Evropa, Pobaltí, Balkán, Rusko a společenství nezávislých států) a Latinské Ameriky (Brazílie, Argentina, Mexiko) se v posledním desetilení výrazně zvýšila a tyto ekonomiky se těší v současnosti nejlepšímu zdraví. Navíc ekonomiky západní Evropy a Japonska po mnoha letech stagnace nabraly v uplynulých dvou letech dech a jejich růst, přestože není nikterak závratný je široce založený (rovnovážný) podpořený nedávnými reformami.
- Evropské i americké korporace prošly v letech 2001 – 2004 ozdravnou kůrou, restrukturalizovaly se a oddlužily a jsou tudíž mnohem odolnější vůči externím šokům než dříve. Totéž lze říci o japonských společnostech, u kterých tato ozdravná kůra probíhala již v devadesátých letech.
Jan Vedral,
hlavní investiční manažer Conseq Investment Management, a.s.
Petr Houštecký,
portfoliomanažer Conseq Invest Akciového fondu