V 35. čísle časopisu Ekonom se v článku "Medvěd to rozhodně nevzdal" ptal jeho autor František Mašek na aktuální názory týkající se současného vývoje finančních trhů. Mezi ostatními odborníky byl tázán také předseda představenstva a hlavní investiční manažer společnosti Conseq Investment Management Jan Vedral, jehož odpovědi Vám v plném znění nabízíme.
Nepříznivý vývoj na americkém trhu méně kvalitních hypoték přispěl k výrazné korekci akciových trhů. O té se delší dobu hovořilo. Nakolik Vás tento vývoj překvapil a jak jste na něj reagovali?
Korekci rychle rostoucích akciových trhů (resp. trhů rizikových aktiv) motivovanou vybíráním zisků jsme již pár měsíců očekávali. Přičemž rostoucí procento nesplácených hypoték na americkém trhu pro ni mohlo být dobrým impulsem. Překvapilo nás ovšem to, jak se platební neschopnost amerických sub-prime dlužníků, která se nám zprvu jevila jako velmi izolovaný problém, rozšířila do jiných segmentů finančního trhu a způsobila na pár dní krizi likvidity mezibankovního peněžního trhu na obou stranách Atlantiku.
Jsou již podle Vás tyto problémy překonány? Jak se mohou podle Vás vyvíjet akciové trhy do konce roku?
Zatímco korekce nastartovaná obavami z inflace a následného zvyšování úrokových sazeb v USA, k níž došlo loni na jaře, nás nechávala
v klidu, současná situace je dle našeho názoru nebezpečnější. Na finančních trzích se v současnosti hovoří nejvíce o následujících dvou scénářích dalšího vývoje.
První scénář (negativní) vychází z toho, že došlo k hlubšímu narušení důvěry ve finační systém v globálním měřítku, což bude mít za následek výrazné zvýšení rizikové averze účastníků globálního finančního trhu. Banky výrazně přivřou úvěrové linky jak ostatním finančním institucím (brokerům, hedge fondům, fondům rizikového kapitálu, leasingovým společnostem, hypotéčním ústavům, firmám poskytujícím spotřebitelské půjčky atd.), tak korporacím. Individuální investoři navíc začnou stahovat peníze z rizikových aktiv (retailové podílové fondy zaznamenají velké zpětné odkupy). Financování se tedy pro všechny zdraží a bude méně dostupné, což bude mít výrazně negativní vliv na profity firem a na hospodářský růst. To vše se projeví dlouhodobějším poklesem cen akcií, podnikových dluhopisů, vládních dluhopisů a měn nových trhů (emerging markets).
Druhý scénář (optimistický) vychází z předpokladu, že krize důvěry se příliš nerozšíří mimo trh rizikových hypoték a spotřebitelských úvěrů
v USA. Zvýšená riziková averze se na ostatních trzích projeví pouze mírným rozšířením rizikových prémií. Dojde sice k výraznějšímu zpomalení amerického hospodářského růstu (cca o 1%), ale regionů, odvětví a emitentů, kteří mají nízkou nebo žádnou expozici vůči americkému kreditnímu trhu se tato epizoda dotkne pouze okrajově. Trhy se po zklidnění vrátí k svému růstovému trendu.
Situaci v současnosti pozorně sledujeme a analyzujeme a zatím se nám jeví druhý scénář jako pravděpodobnější. Ke zklidnění situace přispívá jednak postoj centrálních bank, které se snaží dočasný nedostatek likvidity mírnit svými měnově politickými nástroji a jednak postoj některých respektovaných finančních institucí, které vidí v současném zemětřesení spíše příležitost k levným nákupům (např. Bank of America oznámila záměr posílit kapitál největší americké hypoteční společnosti Countrywide).
Jaká by mohla být v jeho závěru hodnota indikátorů amerických, evropských, českých, středoevropských, resp. asijských akcií?
Přikláníme se k názoru, že po období zvýšené volatility se trhy vrátí k růstovém trendu. Zatím se nám zdá, že nejhorší už je za námi, avšak je pravděpodobné, že další prodejní vlny budou ještě následovat, i když možná v menší míře. Domníváme se, že rok uzavře většina světových indexů na mírně vyšších úrovních (v porovnání s dneškem). Překonat červencová maxima se dle našeho názoru většině indexů do konce roku ovšem nepodaří.
Využili jste poklesu cen akcií k nákupům? Pokud ano, jakým?
Ano. Letos jsme ovšem začali nakupovat poněkud dříve takže jsme nechytili úplné dno.
Dokupovali jsme akcie napříč trhem. Na pražské burze jsme nevíce koupili Erste, v Budapešti Gedeon Richter a ve Varšavě BPH, Prokom a GTC.
Existují tedy nějaké odvětví či obory, které by měl nyní investor preferovat? Kterým by se měl naopak vyhnout?
V obecném pohledu nejvíce poškodí růst kreditních prémií ty firmy, které se financují zejména z cizích zdrojů (např. automobilky), nejméně budou poškozeny naopak firmy, které mají přebytky hotovosti. Největšími vítězi i poraženými budou dle mého názoru banky a finanční firmy, a to podle konkrétní struktury aktiv, které drží a struktury svých obchodních aktivit. Jinými slovy těžit z nastalé tržní situace by měly retailové banky s velkou depozitní bází, které měly malou nebo žádnou expozici vůči problematickým dlužníkům a kterým nastalá situace může posílit jejich business hypotéčních a spotřebních úvěrů (když se jejich konkurenti z řad nebankovních subjektů dostali do problémů). Naopak ztrácet mohou investiční banky, které se financují na mezibankovním trhu a držely ve svém portfoliu velký podíl cenných papírů navázaných na problematické hypotéční a spotřebitelské půjčky.
Podíváme-li se na domácí trh, jediným, kdo by mohl negativně pocítit horší dostupnost finančních zdrojů, jsou developeři.
Nicméně je třeba situaci posuzovat případ od případu.
Jan Vedral
hlavní investiční manažer
Conseq Investment Management, a.s.
