Co se investičních produktů týče, hitem poslední doby jsou bezesporu tzv. burzovně obchodované fondy ETF (exchange-traded funds). Jejich princip spočívá v tom, že se správce ETF snaží kopírovat některý burzovní index. Pravděpodobně nejpoužívanějším takovým fondem jsou ETFka na americký akciový index S&P 500. Existují už ale také ETFka na dluhopisové indexy či zlato.
Zastánci ETF fondů mají jeden hlavní důvod, proč je tolik vychvalují. Tím důvodem jsou - oproti aktivně řízeným fondů - mnohdy výrazně nižší poplatky za správu fondu. Díky této nákladové efektivitě ETF fondy klasické aktivně řízené fondy občas ve výkonnosti překonávají. Nižší poplatky vyplývají z toho, že portfolio manažer pouze nakupuje či prodává akcie z indexu s přesně danými váhami, a tím to pro něj v uvozovkách končí (mimo standardní řízení likvidity). Správce ETF fondu neplatí nákladný analytický tým, který v případě klasicky aktivně řízených fondů kontinuálně analyzuje stovky či tisíce akciových titulů a ty podhodnocené nakupuje a nadhodnocené prodává. Proto platí, že filozofie správy ETF fondů a klasických aktivně řízených fondů je zcela odlišná.
Podle mého názoru představují ETF fondy pro zdravé fungování kapitálového trhu obrovský problém. Vytrácí se totiž zásadní princip cenotvorby (price discovery), neboť ETF fondy na podhodnocenost či nadhodnocenost jednotlivých akciových titulů vůbec nehledí. Přitom by mělo na kapitálovém trhu platit, že kvalitní a levné akcie by měly jít nahoru, a naopak nekvalitní a drahé tituly dolů. Kapitálový trh dává tímto manažerům korporací indikaci, jestli je řízena správně a efektivně v zájmu akcionářů a dalších stakeholderů či nikoliv. Navíc platí, že ETF fondy nakupují index jenom přibližně. Zaměřují se především na největší a nejlikvidnější tituly, a naopak menší společnosti často opomíjejí. Dochází pak k tomu, že velké společnosti mají tendenci být jako celek nadhodnocené a malé společnosti podhodnocené. Pro malé společnosti to může představovat zásadní problém, neboť na svůj rozvoj a růst často potřebují velké objemy nového kapitálu. Pokud je cena jejich akcií nízko, implicitní náklady na financování vlastním kapitálem jsou zvýšené a mohou společnost od jeho emitování zcela odradit.
Mimochodem v negativním názoru na ETF nejsem zdaleka osamocen. Před nedávnem např. v rozhovoru pro agenturu Bloomberg prohlásil Michael Burry, investor a protagonista knihy Big Short o jeho úspěšných sázkách na splasknutí hypoteční bubliny v roce 2008, že vidí podo na trhu pasivního investování podobné problémy, jako tomu bylo před krizí v oblasti instrumentů navázaných na hypoteční úvěry.
Michal Stupavský,
investiční stratég Conseq Investment Management a.s.