Americké akcie už dobrý týden klesají, dolar se vůči euru po nedávném výletu pod 1,09 znovu vrátil nad 1,11 a index „strachu” VIX zase na hodnoty neviděné od Brexitu. Příčina je jedna a společná: průzkumové přiblížení se Donalda Trumpa ke své demokratické soupeřce. Investoři zcela evidentně nechtějí opakovat červen letošního roku, kdy (ač průzkumy byly těsné) nebraly možnost britského vystoupení z Unie příliš vážně.
Co tedy očekávat, pokud se stane neočekávané – a příštím prezidentem bude Trump, který slibuje, že pokud vyhraje, bude to „Brexit krát deset“? První tržní reakce bude asi velmi nervózní: Clintonová je vnímána jako nositel kontinuity a pokračovatel starých pořádků, Trump jako neřízená střela, kterou vyslala do vzduchu doposud přehlížená a tichá, no o to víc rozzlobená masa lidí. V případě jeho vítězství tak lze čekat minimálně krátkodobý výprodej amerických aktiv, a to jak akcií (kvůli protekcionismu), tak, byť v menším rozsahu, dluhopisů. Dolar proti euru v takovém případě lehce znovu navštíví 1,15. V reálné ekonomice se samozřejmě nic nestane – ostatně, ani Británie, kde důvodů pro rychlé zeslábnutí ekonomiky bylo více, se ve 3. čtvrtletí ekonomicky nepropadla, naopak o solidního půl procenta vzrostla.
Z delšího hlediska to však – na rozdíl od Brexitu, kde více bude trpět Británie – bude v případě vítězství Trumpa Evropa, která pocítí efekt „trumpismu“ více. Zaprvé, Evropa je jako celek mnohem otevřenější světovému obchodu (Německo je druhý největší světový exportér) a jakýkoliv příklon k protekcionismu, vedený Spojenými státy, se jí dotkne nepříjemněji než USA. Zadruhé, případné oslabení severoatlantické aliance, které s Trumpem v Bílém domě hrozí mnohem více než s Clintonovou, má – s expansivním Ruskem a rozbitým Blízkým východem na zápraží – znovu (alespoň potenciálně) větší dopad na Evropu než na USA. Zatřetí, po Brexitu by vítězství Trumpa zasadilo další ránu kreditu liberálních demokracií a posílilo nejenom jejich autoritativní, neliberální modelové protějšky, ale i antisystémové síly v Evropské unii. Přitom právě v EU nás v příštím roce čekají volby ve dvou podstatných zemích, jejichž podpora je klíčová pro celý evropský projekt: v Německu a ve Francii.
Problém je však hlubší. Totiž – i pokud vyhraje volby Clintonová a establishment se tak kulce v podobě Trumpa vyhne, problém nezmizí. Milionovou otázkou pak bude, kde a jakým způsobem se 50 milionů rozzlobených Američanů projeví. Zdá se totiž, že na otázku, co udělat, aby rozzlobení nebyli, nikdo z kandidátů žádnou odpověď nemá.
Martin Lobotka,
hlavní analytik Conseq Investment Management, a. s.