Conseq

Aktuality

 

 

17.09.2014 - Polsko: nový cyklus snižování sazeb začíná

martin_lobotka_small_4.jpg
Polská data v posledních týdnech ukazují na zpomalování v polské ekonomice a čím dál tím jasněji i na blížící se reakci Polské centrální banky. Předstihový výrobní index nákupních manažerů (PMI) se během léta dostal pod hranici 50 bodů, která odděluje kontrakci od expanze, a klesal i v září. A protože vazba mezi PMI a průmyslovou produkcí je i v Polsku úzká, ve středu zveřejněná data ukázala na meziroční pokles průmyslu o 1,9 %.

Nezní to moc dobře, pod povrchem to ale tak zlé není. Za poklesem stojí totiž zejména výrazný propad automobilového průmyslu (-19%), což je alarmující pouze do chvíle, než uvážíme, že ještě v červenci byl růst produkce o 2,3% r/r a automobilová produkce rostla o 14%. Takový zvrat proto zavání spíše efektem dovolených – odstávky v automobilkách kvůli celozávodním dovoleným totiž dokážou pořádně zamávat čísly (koneckonců, česká produkce aut vzrostla v červenci letošního roku o skoro 50% meziročně). A pokud uvážíme, že srpen 2014 měl o pracovní den méně než srpen 2013, není samotný srpnový výsledek průmyslu taková katastrofa.

Nepopiratelným faktem, a to je pro měnovou politiku mnohem důležitější než jeden údaj, však zůstává, že do budoucna lze jen těžko očekávat urychlení polského průmyslu – PMI index pod 50, ukrajinsko-ruský konflikt, který se Polska dotýká z velkých ekonomik Evropy nejvíce a k tomu klopýtající růst v Evropě.

 A tak ačkoliv by samotný červencový průmysl na snížení sazeb asi nestačil, inflační obrázek společně s rizikovým externím prostředím snížení sazeb zcela opravňují. Poté, co se inflace v Polsku již v červenci podívala pod nulu, se totiž dle dat zveřejněných v pondělí v srpnu deflace ještě prohloubila (-0,3%). Když navíc uvážíme, že ruský zákaz potravin deflační tendence kvůli poklesu cen nejspíš mírně zesílí, je dle nás téměř jisté, že Polsko čeká v říjnu další kolo snižování sazeb. A vzhledem k výraznému podstřelení inflace, deflačnímu vnějšímu prostředí a ruské krizi se lehce můžeme dočkat i výrazně většího snížení sazeb, než jaké nyní očekává trh (25 – 50 bazických bodů). Netvrdím, že se Polsko se sazbami dostane na úroveň ČR nebo Slovenska, ale i z laického pohledu se zdá být zvláštní, aby mělo Polsko z regionu sazby nejvýše. Polské dluhopisy díky tomu v našich očích zůstávají cenově stále atraktivní.


Martin Lobotka
hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.