Conseq

Aktuality

 

 

27. 3. 2015 - Dilema centrálních bankéřů

Conseq_new_logo_small.jpg

György Matolcsy i Marek Belka, guvernéři posledních dvou centrálních bank regionu, které ještě provádějí klasickou („sazební“) a nezávislou měnovou politiku, budou na zasedáních svých bank v březnu konfrontováni s dilematem, který je důvěrně znám FEDu - co s měnovou politikou v situaci, kdy si sice domácí ekonomika vede relativně dobře, ovšem inflace se, díky externímu prostředí, ne a ne zvednout?

 

Maďarská inflace v lednu klesla mnohem více (-1,4%) než ve své poslední prognóze centrální banka čeká (průměrně -0,1% pro 1. čtvrtletí 2015). Nejsilnějším faktorem poklesu je samozřejmě cena ropy, klesají ale i jádrové ceny. V lednu se jádrová inflace dostala na 1%, což je nejnižší úroveň od září 2010. Proti bezinflačnímu domácímu prostředí stojí poměrně silná ekonomika - maloobchodní tržby vzrostly v posledních třech měsících roku 2014 o 5,5% meziročně, nezaměstnanost klesla na nejnižší hodnotu od 2. čtvrtletí roku 2007, solidně si vede i průmysl. Forint sice v lednu ukázal, že nestojí na zcela pevných základech, když po oznámení švýcarské centrální banky o odstranění kurzového závazku oslabil proti euru až na 327, toto oslabení však bylo krátkodobé a forint se rychle vrátil k 310.

V podobné situace je i polská centrální banka. V reálné ekonomice je situace vcelku dobrá – maloobchodní tržby rostou, i když pomalejším tempem než ve zbytku regionu včetně ČR, průmyslová produkce po zakolísaní ve 2. polovině minulého roku ožívá a nezaměstnanost je na úrovních nejnižších od konce roku 2009. Inflace však, podobně jako Maďarsku, setrvale klesá; celková inflace v lednu klesla na -1,3 %, jádrová inflace je, podobně jakou celou druhou polovinu minulého roku, jen lehce nad nulou. Polský zlotý podobně jako forint v lednu oslabil, rychle se však vrátil na úrovně, od kterých si jím vyvolanou inflaci nelze přát ani ve snu.

Jediná centrální banka, která už problém se sazbami řešit nemusí, je ČNB. Sazby jsou na nule už více než dva roky, více než rok pak ČNB používá - s nepřesvědčivým výsledkem - uměle oslabenou korunu jako nástroj měnové politiky. Inflace v lednu překvapivě zůstala nad 0%, další pokles cen paliv ji však v únoru pod tuto hranici už dostane. Reálná ekonomika je na tom ale podobně jako jinde v regionu dobře – poptávka domácností je hnána vysokou důvěrou domácností, zlepšujícím se trhem a letošní fiskální expansí vlády, průmysl zrychluje.

Co tedy v březnu od regionálních centrálních bank čekat? Nejjasnější je dle mého názoru situace v Maďarsku – vcelku stabilní (a nyní až příliš silný) forint, klesající jádrová inflace a názorově poměrně homogenní Bankovní rada znamenají vysokou pravděpodobnost poklesu sazeb ze stávajících 2,1%, i když po malých krocích. V Polsku, kde nová inflační zpráva ukáže na delší období deflace, je pokles sazeb také na místě a čekám, že k němu dojde – a možná i velkém kroku (50 b.b.). Jediná banka, která letos nic neudělá, je ta česká. Ačkoliv v lednu trhy začaly spekulovat, že se nespokojí s neustálým odsouváním termínu ukončení intervenčního režimu, ale že kvůli nízké inflaci dojde k přehodnocení jejího kurzového závazku, guvernér Singer tato očekávání poměrně rychle schladil. Únorové zasedání ČNB přineslo potvrzení postoje, že jen kvůli cenám ropy se s korunou uměle hýbat nebude, ČNB ovšem jedním dechem dodala, že poté, co odezní efekt nižších cen ropy, hodlá inflaci dostat zpátky k cíli.

 

Martin Lobotka,

hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.