Conseq

Aktuality

 

 

20. 9. 2016 - FED: překvapení na obzoru

FED_budova_small_3.jpg

Blíží se nejdůležitější zasedání Fedu v letošním roce, zasedání, na kterém trh nečeká, že dojde ke zvýšení sazeb: očekávaná pravděpodobnost utažení sazeb, odvozená z futures, je pouze 20 %. Já se však domnívám, že lehce může dojít k překvapení a že Donald Trump, který se minulý týden vyjádřil, že „Fed nezvyšuje sazby (protože) je totálně politicky kontrolován“ se může „svého“ zvýšení dočkat.

Ano, inflace, alespoň ta měřená preferovaným ukazatelem FEDu, tj. indexem osobních spotřebitelských vydání (PCE), je stále bez směru a stále pod 2 %. Ano, dle posledního zápisu je FED stále rozpolcený, s částí členů, která se domnívá, že je potřeba utáhnout politiku nyní, a s částí, která chce počkat, zda se inflace skutečně ke dvěma procentům pohne. Ano, něco je i na tvrzení (Larry Summers), že „zjevná netečnost inflačních očekávání i inflace na vývoj mezery výstupu“ vytváří důvod k zamyšlení se, zda stále platí konvenční představa, že nezaměstnanost pod 5 % a neakcelerující inflace se vylučují, či na tvrzení, že pokles rovnovážné reálné úrokové míry snižuje potřebu růstu nominální sazby. Autor tohoto textu se pak domnívá, že rizika, že inflace „uteče“ a FED ji bude muset snižovat způsobem jako počátkem 80. let, jsou výrazně menší, než že způsobí přílišným utažením škody.

Jsou zde však i další ekonomické a hlavně mimoekonomické faktory. Mezi ty ekonomické je možné zařadit to, že – na rozdíl od PCE inflace – je ta „klasická“, tj. inflace měřená pomocí CPI, již od listopadu minulého roku nad hranicí 2 %, to, že růst mezd již tři roky urychluje i to, že trh práce je napjatý podle mnoha ukazatelů (počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti, počet masových propouštění, počet volných míst vs. uchazečů). To vše nemusí ani pro bytostně vpředhledícího centrálního bankéře, který má pouze inflaci jako „jedinou střelku v kompasu“ (Trichet), znamenat nutnost okamžitého zvýšení sazeb. V kombinaci s neekonomickými faktory však lehce může.

FED je totiž letos v podobné komunikační pasti jako v minulém roce. V roce 2015 také celý rok predikoval utaženější měnovou politiky, čímž se vmanévroval do situace, kde bylo nakonec těžké něco neudělat. Vzpomeňme přitom, že jediným důvodem, proč ke zvýšení sazeb nedošlo již v září 2015, ale až v prosinci, byla překvapivá devalvace čínské měny v polovině srpna. Podobným šokem mohl být letos Brexit, k tomu však došlo o 6 týdnů dřív v letošním roce než k devalvaci čínské měny v roce minulém; obava FOMC se tak místo zářijového zasedání projevila již na zasedání červencovém, a do září stihl strach vyprchat. V září bude navíc zveřejněna nová prognóza, což pravděpodobnost akce FEDu dále zvyšuje, zejména když uvážíme, že před 9 měsíci Fed na letošek prognózoval čtyři (!) utažení měnové politiky.

Protože tímto si FED na kredibilitě nepřidal a do konce roku už moc času není, protože ekonomice se vede dobře a na obzoru nejsou žádná mračna, vnímám možnost zvýšení sazeb ve středu jako pravděpodobnější než to, že sazby zůstanou neměnné: dolar je tak dle mého slabý, futures na sazby zas moc vysoko.

Martin Lobotka,
hlavní analytik Conseq Investment Management, a. s.