Conseq

Aktuality

 

 

4. 3. 2019 - Lukáš Vácha: Peněžní trh v ČR pozvolna ožívá

LV_web_Conseq1 13_small.jpg

Situace na peněžním trhu České republiky se díky rostoucím sazbám začíná konečně pozvolna zlepšovat. Objevují se příležitosti, na které reaguje také nový fond Conseq depozitní Plus



FOND SHOP se zeptal Lukáše Váchy, člena představenstva společnosti Conseq a obchodního ředitele pro institucionální a privátní klientelu třeba na to, co podle jeho názoru stálo za špatnými výsledky většiny aktiv v roce 2018. Zajímali jsme se ale také o situaci v České republice, kde ČNB sice na jednu stranu pozvolna zvedá úrokové sazby, ale s úroky na spořicích účtech to zatím nic nedělá.

 

Loňský rok byl z pohledu globálních finančních trhů poměrně specifický, nedařilo se třeba smíšeným fondům. Investoři tak (byť záleží na měně) jen těžko hledali aktiva, na kterých se dalo vydělat. V čem podle Vás byly hlavní příčiny?

Po 9 letech téměř nepřetržitého růstu nám vývoj v loňském roce připomněl, že nic neroste do nebe. O to nepříjemnější bylo, že se nedařilo ani akciím, ani dluhopisům. 

Světová ekonomika se dostala za vrchol aktuálního hospodářského cyklu. Lakmusovým papírkem bylo v tomto ohledu zpomalování růstu ekonomické výkonnosti v Číně, která se na světovém hospodářském růstu podílí bezprecedentní jednou třetinou. To spolu s geopolitickými otřesy v podobě hrozících obchodních válek či hrozícího neřízeného brexitu přineslo na akciové trhy skepsi, která vygradovala v závěru roku. 

Negativní vývoj na dluhopisových trzích pak nebyl až takovým překvapením. Hlavní světové centrální banky postupně utahují kohouty měnové expanze, prostřednictvím které pumpovaly do ekonomik likviditu téměř dekádu. Americká centrální banka Fed pak zašla z centrálních bank vyspělých států nejdále a zvyšuje postupně úrokové sazby.
Podobný přístup, na rozdíl od většiny evropských souputnic, aplikuje i domácí ČNB. Když rostou úroky, klesají ceny obligací. 

V loňském roce pak investorům nepomohly ani kreditní marže, které v minulých letech svým poklesem tlumily růst bezrizikových úrokových sazeb a zachraňovaly tak výkonnost tzv. high-yield dluhopisů. I kreditní marže se však loni vydaly na růstovou trajektorii a na vlastníky obligací tak pokles cen dopadl plnou silou. 

Dařilo se tak pouze některým alternativním investicím jako např. nemovitostem, i když i tam to nebylo díky pozitivním fundamentálním faktorům, ale prostě jen zásluhou toho, že na ně díky nízké transparentnosti trhu zvyšování úroků doléhá později než na likvidní trhy dluhopisové.

 

Jaký podle Vás bude letošní rok, čekáte podobnou situaci jako v roce 2018? Třeba akcie měly do roku 2019 velmi silný vstup. Index S&P 500 zhodnotil za leden o cca 8 %.

I přes nepříznivý vývoj na akciových trzích se loňský rok nesl ve znamení korporátních zisků. Prosincové poklesy cen tak přinesly významný pokles valuací, což evidentně na počátku letošního roku přilákalo kupce. Pokud nepřiletí větší „černá labuť“, domníváme se, že by akciové trhy minimálně měly podržet aktuální úrovně.

Pravděpodobnost dvojciferného zhodnocení akciových portfolií však jako příliš vysokou nevidím, určitě ne v hromadném měřítku na globální úrovni. Dle mého názoru bude hrát větší roli aktivní alokace, protože díky absenci globálních pozitivních faktorů se bude vývoj na jednotlivých trzích i uvnitř nich významně lišit.

My sázíme především na některé „emerging markets“, protože loňský „výplach“ schytaly asi nejvíce. Za svými rozvinutými souputníky zaostávaly i před tím, a přitom by měly být v budoucnu tahouny globálního růstu.

Na dluhopisových trzích vyhledáváme příležitosti s vyšším nominálním výnosem, zjednodušeně řečeno, nemyslíme si, že německé státní dluhopisy s výnosem těsně nad nulou jsou zajímavou investicí. I zde se díváme na méně rozvinuté trhy.

Na delším konci výnosové křivky však nepovažujeme za atraktivní ani české státní dluhopisy, i když nesou o dost víc než ty německé. Jako dobrou konzervativní investici ale vidíme korunový peněžní trh, na opačné straně rizikové škály nalézáme stále dluhopisovou příležitost v Turecku nebo nově také na Ukrajině.

Opatrný jsem letos na tzv. alternativní investice. Řada investorů si dosud neuvědomuje, co je nabíledni. Růst ceny peněz se v jejich valuacích objeví možná později než na veřejných kapitálových trzích, ale přijde s železnou jistotou a samotný fakt, že nevím, kolik konkrétní aktivum stojí, neznamená, že jeho hodnota kolísá méně než u těch, nad jejichž volatilitou se mohu každodenně nervovat. Neznamená to, že by se jim měl rozumný investor vyhýbat, neměl by jim však ani v letošním roce věnovat větší pozornost, než si zaslouží.

 

Přesuneme-li se z globálních akciových trhů do ČR, pak jistě nebudeme daleko od pravdy, když řekneme, že Češi rádi drží hodně hotovosti. Nejen z toho důvodu jsou tak zásadní kroky ČNB. Co od ní čekáte v tomto roce?

Vše bude záležet na vývoji domácí inflace, české ekonomiky a koruny. Zmíněné faktory mohou působit proti sobě. Z posledních statistických dat se zdá, že ekonomika zpomaluje, klíčové instituce upravují směrem dolů svá očekávání hospodářského růstu v letošním roce. Špatné zprávy v tomto směru přicházejí od našeho klíčového obchodního partnera – Německa.

Na druhou stranu kypí inflace a koruna neposiluje, jak centrální banka očekávala, a představuje tak pro exportně zaměřenou českou ekonomiku měnový stimul. Další vývoj je tedy věštěním z křišťálové koule. Domnívám se, že skutečný růst měnově politických sazeb nebude tak výrazný, jak jsme čekali ještě na podzim loňského roku (nárůst o 0,5 až 0,75 %) a čeká nás jen jedno čtvrtprocentní zvýšení nebo úplná stabilita.

Na druhou stranu pravděpodobnost jejich snížení vidím jako velmi malou zejména díky slabé koruně, kterou drží v šachu zahraniční kapitál. Ten má nyní historicky největší podíl českého státního dluhu. Koruna je tak zranitelnější vůči globálním turbulencím než kdykoli před tím. Případná nečekaná hlubší recese nebo případný globální průšvih může vyvolat její výraznější oslabení, které ČNB zabrání sazby snižovat, byť by to v dané chvíli bylo situaci adekvátní.

 

ČNB tedy sice zvedá sazby, úroky na spořicích účtech ale zrovna nerostou. Myslíte, že se situace do budoucna změní?

České banky jsou doslova nacpané likviditou. Nemají tak potřebu podbízet se drobným střadatelům zvyšováním výnosů na depozitních účtech a mohou v klidu a bez rizika kasírovat rozdíl mezi REPO sazbou a téměř nulou úročenými depozity nebo poskytovat úvěry s ještě větší marží, avšak i s kreditním rizikem.

Nemyslím si, že se tato situace v krátkém horizontu změní. Rychlou změnu by mohl přinést externí šok, který by si ale ani klienti bank neměli přát. Ti si tak budou čím dál tím více uvědomovat, že depozitní účty nejsou vhodným investičním nástrojem a ohlížet se jinde, ať už v segmentu investičních fondů, doplňkového penzijního spoření či jiných investic.

 

Řekněme tedy, že někdo chce držet hotovost, ať už proto, že je konzervativní investor, nebo třeba proto, že ji chce mít připravenou v turbulentním období na případné nákupy. Jenže kam s ní, aby něco vynášela? Fondy peněžního trhu po dlouhou dobu procházely těžkým obdobím, mění se nyní situace? Vidíte naopak ve fondech peněžního trhu do budoucna příležitost?

Na aktuální výhled se hodí standardní diclaimer ze všech marketingových materiálů. Minulá výkonnost není zárukou té budoucí. Zde to ale platí opačně.

To, že fondy peněžního trhu v posledních pár letech nevydělávaly, neznamená, že nemohou vydělávat v blízké budoucnosti. Úplně nejjednodušší investicí, jakou mohou fondy peněžního trhu realizovat, jsou termínové 14denní nákupy poukázek ČNB za vyhlašovanou REPO sazbu, která je aktuálně 1,75 % p. a. I po odečtení nákladů fondu to znamená pro investora přes 1,3 % p. a. se 14denní likviditou, což v současnosti dokáže nabídnout málokterý depozitní účet.

Postupně se na trhu začínají objevovat už téměř vymřelé depozitní směnky a krátkodobé dluhopisy kvalitních emitentů, které mohou výnosy fondů peněžního trhu s přiměřeným rizikem dále navýšit. Fondy peněžního trhu při současném nastavení úrokových sazeb nejsou tedy žádné investiční terno, avšak parkoviště pro krátkodobé investice je to již více než důstojné.

 

Nedávno jste představili nový fond kvalifikovaných investorů Conseq depozitní Plus. Můžete jej blíže představit, čím se liší od konkurence?

Hlavní myšlenkou, která nás vedla k založení Conseq depozitní Plus, byla právě snaha nabídnout našim klientům pro jejich krátké peníze efektivní „slamník“.

Z tohoto důvodu jsme dbali na nízkonákladovost fondu. Naše odměna za obhospodařování fondu je i v segmentu fondů peněžního trhu nevídaných 0,2 % p. a. a podařilo se nám stlačit na minimum i ostatní náklady. Obchodní dny fondu jsou každá lichá úterý a jeho portfolio manažer tak může všechny peněžní prostředky fondu investovat do REPO operací bez toho, aby si musel „zadarmo“ nechávat ležet ladem likvidní rezervu na případné výběry podílníků.

V blízké budoucnosti do portfolia fondu zapojíme i krátkodobé dluhové cenné papíry kvalitních korporátních emitentů, což zvýší efektivitu fondu a nabídne diverzifikaci kreditního rizika. Bez velké nadsázky lze říct, že z pohledu kreditního rizika se fond blíží vkladům v bankách.

Z pohledu úrokového rizika je maximální průměrná durace nástrojů v portfoliu omezená na 6 měsíců, což implikuje velmi nízkou kolísavost hodnoty podílového listu. Fond investuje především do korunových nástrojů, případné nezajištěné měnové riziko může být maximálně 5 % majetku fondu.

 

Jaké poplatky jsou s fondem spojené a jaký výnos může investor „v čistém“ očekávat? Z jakého důvodu jste zvolili formu FKI?

Naše odměna je již zmíněných 0,20 % p. a. Poplatek depozitáře činí 0,06 % p. a. Další náklady za audit, za uskutečněné obchody a 5% daň z příjmu jsou cca. 0,10 % p. a. Celkové náklady tedy jen mírně přesáhnou 0,35 % p. a.

Fond je fondem kvalifikovaných investorů, protože legislativní ustanovení pro fondy kolektivního investování jsou pro daný typ fondu zbytečně omezující a retailový charakter fondu by díky zvýšené regulaci přinesl fondu další náklady bez valné přidané hodnoty pro investory.

Limit na minimální investici do fondu kvalifikovaných investorů ve výši 1 mil. CZK lze splnit kumulovaně investicí do všech fondů kvalifikovaných investorů skupiny Conseq a v takovém případě může být minimální investice do Conseq depozitní Plus 100 000 CZK. Fond tak vyhoví možnostem větší skupiny investorů, než by se na první pohled mohlo zdát.

Rozhovor byl uveřejněn v časopise FONDSHOP.CZ