TÝDEN NA FINANČNÍCH TRZÍCH - Inflační tlaky dále silně rostou

    • týden na finančních trzích

Inflační tlaky v celé globální ekonomice dále silně rostou. V pátek byla zveřejněna data o české inflaci za srpen. Zatímco konsenzus analytiků odhadoval meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice na úrovni 3,6 % po 3,4 % v červenci, zveřejněných 4,1 % většinu tržních účastníků překvapilo silně negativně. Navíc dle odhadu mnohých ekonomů česká inflace v příštích měsících dále poroste a na konci roku by se mohla dostat až k hladině 5 %, přičemž inflační cíl České národní banky je výrazně níže na úrovni 2 %. Sluší se také dodat, že podle vyjádření Českého statistického úřadu silně rostly, a to i meziměsíčně, ceny všech hlavních složek českého spotřebního koše. Aktuální silný růst cen se proto neomezuje pouze na omezené množství prvků spotřebního koše, nýbrž inflační tlaky jsou momentálně široce rozprostřeny napříč celou ekonomikou. Výrazně tak roste pravděpodobnost, že Česká národní  banka na svém dalším zasedání 30. září zvýší základní úrokovou sazbu rovnou o půl procentního bodu z aktuálních 0,75 % na 1,25 %. V největší ekonomice světa, v USA, jsou přitom momentálně inflační tlaky ještě silnější než v Česku. V pátek byla zveřejněna data o růstu cen výrobců – PPI (producer price index) – za srpen, a po červencovém meziročním růstu o 7,8 % v minulém měsíci dosáhl meziroční růst cen výrobců dokonce 8,3 %. Globální scénář stagflace, tedy slabého ekonomického růstu a výrazně zvýšené inflace, proto stále nabírá na obrátkách.

TÝDEN NA FINANČNÍCH TRZÍCH - Inflační tlaky dále silně rostou

Pokud jde o akciové trhy, ty minulý týden mírně korigovaly předchozí strmý růst. Hlavní akciové indexy proto mírně sestoupily ze svých historických maxim. Nejširší globální akciový index MSCI All Country World odepsal 1,2 % a pravděpodobně nejsledovanější akciový index vůbec, americký akciový index S&P 500, odepsal 1,7 %. Nadprůměrně se znovu dařilo středoevropskému regionu, který je naším preferovaným regionem. Index CECEEUR totiž zaznamenal ztrátu „pouze“ –0,8 %.

V souladu s mým již nějakou dobu zastávaným názorem musím zopakovat, že celkově zůstávají globální akciové trhy jako celek i nadále předražené, neboť moje globální valuační Z-Score dosahuje hodnoty 2,0, což je stále blízko historického maxima. Průměrná globální akciová valuace se tak momentálně pohybuje přibližně 2,0 směrodatné odchylky nad historickým průměrem, a to na datech od roku 1995, což je přibližně na úrovni z vrcholu akciového trhu v roce 2000. Proto se domnívám, že akciové výnosy budou v příštích několika letech spíše podprůměrné. Průměrné roční akciové zhodnocení včetně dividend v následujících pěti až sedmi letech na bázi nejširšího globálního akciového indexu MSCI All Country World pravděpodobně nepřekročí 5 %. Zároveň jsem toho názoru, že naše aktivní investiční správa by v průměru každý rok měla pomoci globální akciové složce našich investičních portfolií o několik procentních bodů výkonnost globálního akciového indexu MSCI All Country World překonat.

Také dluhopisy mírně oslabily. Nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Barclays Global Aggregate Bond odepsal 0,2 %, přičemž průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti vzrostl o 0,02 procentního bodu na úroveň 1,06 %. V reálném inflačně očištěném vyjádření zůstává průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti hluboko v záporu, aktuálně na úrovni –3,2 %. Záporné reálné inflačně-očištěné dluhopisové výnosy do doby splatnosti přitom označujeme jako finanční represi (angl. financial repression). Index výkonnosti českých vládních dluhopisů minulý týden zaznamenal výraznější ztrátu na úrovni –0,7 %. Nominální výnos do doby splatnosti českého vládního dluhopisu s dlouhou 10letou splatností na konci minulého týdne činil 1,93 %. I české vládní dluhopisy jsou proto nyní spíše předražené, neboť také v jejich případě jsou reálné inflačně-očištěné výnosy do doby splatnosti poměrně výrazně v záporu.

Pokud jde o můj výhled na dluhopisy, i ty jsou stejně jako akcie momentálně drahé. Proto se domnívám, že zhodnocení dluhopisů bude v následujících pěti až sedmi letech podprůměrné ve srovnání s historickými tendencemi. Přitom platí, že ti dluhopisoví investoři, kteří budou chtít překonat inflaci, i nadále nebudou mít jinou možnost než investovat primárně do nadprůměrně rizikových dluhopisových instrumentů, konkrétně do vysoce úročených korporátních dluhopisů (high-yield) a to primárně menších emitentů bez externího ratingu od jedné z velkých ratingových agentur.

Komodity v průběhu minulého týdne nezaznamenaly větší pohyby. Globální komoditní index S&P GSCI vzrostl nepatrně o 0,1 %. Cena barelu severomořského Brentu vzrostla o 0,4 % na úroveň 73 dolarů. Zlato oslabilo o 2,3 % na úroveň 1790 dolarů za trojskou unci.

Americký dolar v minulém týdnu posílil. Dolarový index DXY, který měří výkonnost dolaru vůči koši dalších hlavních měn, posílil o 0,6 %. Vůči euru dolar posílil také o 0,6 % na úroveň 1,181 USD/EUR. Koruna minulý týden mírně posílila. Vůči dolaru posílila o 0,3 % na úroveň 21,36 CZK/USD a vůči euru posílila o 0,5 % na úroveň 25,29 CZK/EUR.
 
 
Michal Stupavský
Investiční stratég Conseq Investment Management, a.s.

 

Upozornění k publikovaným článkům ›

Na našich webových stránkách využíváme soubory cookies. Cookies používáme pro zajištění správné funkčnosti stránek, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu a reklamy. Informace o používání cookies najdete v našich Zásadách používání webových stránek a cookie, kde můžete i později upravit nastavení svých souhlasů. Souhlasíte s používáním cookies?
Více informací a nastavení preferencí